Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Bič na korupci? Úřady se do zveřejňování smluv neženou. A tají ceny

Nejvíc nechává pod ruce úředníků nahlížet šéf obrany Martin Stropnický, nejméně ministři zdravotnictví či spravedlnosti.

5.1.2017 AKTUALIZOVÁNO 5.1.2017
SDÍLEJ:

Foto: Shutterstock.com

Když odcházelo minulé vedení olomouckého hejtmanství, za rozlučkový večírek pro úředníky a politiky utratilo z krajské pokladny 700 tisíc korun. Vinařský fond zase zaplatil třem velkým obchodním řetězcům 2,5 milionu, aby propagovaly „vína z Moravy, vína z Čech" a loňské svatomartinské.

Vyplývá to z údajů, které kraj a Vinařský fond zveřejnily v registru smluv.

Ten funguje půl roku – zatím ve zkušebním provozu. Ministerstva, kraje, obce, ale i státní podniky, nemocnice či muzea v něm zveřejňují, komu a za co platí. Díky veřejné kontrole smluv by se mělo předcházet plýtvání penězi daňových poplatníků i korupci.

Otevřená obrana

Kteří ministři, vládci krajů a šéfové státních firem si nejvíc nechávají nahlížet pod ruce?
Z krajů do registru vložila nejvíce smluv Vysočina (přes pět tisíc), nejméně Karlovarský kraj (354 kontraktů, tedy čtrnáctkrát méně než Vysočina).

Z ministerstev je nejaktivnější obrana. „I přes specifické postavení resortu obrany se ministerstvo snaží zveřejňovat většinu smluv, konkrétně ty, jejichž zveřejnění neohrozí bezpečnost České republiky, anebo nezpůsobí únik citlivých informacím," říká Jiří Caletka z tiskového oddělení ministerstva.

Naopak nejméně smluv zatím zveřejnily resorty zdravotnictví, kultury a spravedlnosti.

„Centrální úřady mají občas k registru smluv přístup dosti arogantní, nadřazený a plný výmluv," komentuje to Michal Bláha, který provozuje server Hlídač smluv.

"Ostudné" ministerstvo

Když se porovnají částky ve smlouvách s celkovými rozpočty úřadů, v registru chybí ještě mnoho informací o utrácených miliardách.

„Ministerstva do registru za prvních šest měsíců uveřejnila smlouvy v rozsahu od skvělých 31,9 procenta (ministerstvo obrany) po ostudných 0,4 procenta ministerstva životního prostředí a pro místní rozvoj," dodává Bláha.

Ministerstvo životního prostředí se brání a argumentuje svým způsobem přepočtu hodnot smluv k rozpočtu. 

„Výsledná procenta, která uvádíte po porovnání s konečným rozpočtem, jsou zcela zavádějící," říká Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení resortu. „Uvádíte totiž sumu takzvaného konečného rozpočtu, v němž jsou zahrnuty například transfery na dotační tituly, na které se smlouvy nepoužívají. Dále jsou v konečném rozpočtu zahrnuty například částky na platy, pojistné. Po odečtení reálných hodnot se dostaneme na 12,33 procenta."

Za kolik? Nepovíme

Přetrvávajícím úřednickým nešvarem je začeřňování jmen dodavatelů či hodnot kontraktů.

Třeba ministerstvo zdravotnictví neuvedlo cenu u 18 z 64 zveřejněných smluv, tedy v 28 procentech případů.

„Ministerstvo zdravotnictví vkládá do registru všechny smlouvy a objednávky, které podléhají zveřejnění dle zákona. Je třeba uvést, že ministerstvo zdravotnictví v rámci své činnosti uzavírá menší počet smluv než jiné povinné subjekty," hájí svůj resort mluvčí Štěpánka Čechová.

Z krajů je nejtajemnější Praha, jejíž úředníci tají ceny také u 28 procent smluv.

„Jaký je důvod, neumíme v tuto chvíli sdělit," přiznává mluvčí magistrátu Vít Hofman. „Zahájili jsme audit na registr smluv oddělením interního auditu. Na základě jeho výsledků přijmeme potřebná opatření."

Poštovní tajemství

Ještě tajemnější jsou firmy podléhající státu či krajům.

Třeba Česká pošta v registru zveřejnila přes osm tisíc smluv, u kterých ne-uvedla cenu, či s kým ji vůbec uzavřela. Tají tak přes 80 procent kontraktů.

„Česká pošta, která je státním podnikem, má dle zákona právo údaje týkající se smluvní ceny a smluvního partnera neuveřejňovat, pokud je tento údaj obchodním tajemstvím," říká Matyáš Vitík, mluvčí pošty.

Hrozí okleštění

Registr běží ve zkušebním provozu, zatím obsahuje přes 208 tisíc smluv, celkem za 1,16 bilionu.

Ostrý provoz by měl odstartovat se začátkem července. Smlouvy, které by v něm po tomto datu nebyly, by zkrátka neplatily.

Jenže zákon o registru, který s přehledem zvítězil v anketě Zákon roku 2015, může být do té doby výrazně okleštěn. Poslanci do něj chtějí prosadit výjimky.

Vypadnout z registru by mohly podniky s podílem státu. Poslanci navrhují úlevy pro zdravotnická zařízení či vysoké školy. A výjimky chtějí i muzejníci. Bojí se, že by se v registru inspirovali zloději.

Autor: Aleš Vojíř

5.1.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Za mlsání si připlatíme. Cukráři kvůli máslu zdražují

/INFOGRAFIKA/ - Pokud rádi šetříte, na podzim vaše peněženky při sfoukání svíček z dortu při rodinných oslavách zapláčou. Kvůli rostoucím cenám másla zdraží i cukráři.

Počet manželských smluv je letos rekordní. Má ji pětina snoubenců

/INFOGRAFIKA/ Notáři letos sepíší dosud největší počet ujednání o budoucím majetku.

Kde povodeň pomohla aneb Příběh vzestupu Karlína

Praha /INFOGRAFIKA/ - Nejstarší pražské předměstí se proměnilo ze zanedbané tovární čtvrti v prestižní adresu plnou kanceláří, kaváren a hipsterů.

Sršni, vosy, klíšťata, blesk či snad slunce? Kdo je největší letní zabiják

Nebezpečná je už samotná cesta za letními radovánkami: loni o prázdninách zemřelo na silnicích 120 lidí.

Voda poráží pivo. Alespoň v letních vedrech

Když chtějí Češi v horkých letních dnech uhasit žízeň, nejčastěji si natočí obyčejnou vodu z kohoutku. Pak si dojdou pro pivo „ze sedmého schodu“, nebo z ledničky vytáhnou minerálku. Při večerní grilovačce si ale lidé nejraději dopřejí vychlazenou desítku či dvanáctku. Vyplývá to z průzkumu agentury SANEP pro Deník, ve kterém šestnáct set respondentů odpovídalo na otázku, co pijí v létě nejčastěji.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení