Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Češi pálí kde co. Loni i kvůli tomu umřelo 4800 lidí

15.11.2016
SDÍLEJ:

Zdroj: ČHMÚFoto: Deník Data

Zapáchající kouř z komínů, který s podzimem zamořuje česká a moravská města a vesnice, neotravuje život sousedům pouze obrazně.

Podepsal se i na osudu zhruba 4800 lidí, kteří podle odhadu expertů v aktuální zprávě Státního zdravotního ústavu loni předčasně zemřeli kvůli příliš znečištěnému ovzduší.

Zdravotní komplikace působí především jemné prachové částice (známé pod zkratkou PM10), rakovinotvorný benzo(a)pyren a další.

A právě domácí uhelné kotle jsou hlavním původcem jemného prachu v českém ovzduší, mají asi třetinový podíl. Hned za nimi je zemědělství, následuje průmysl a doprava.

Kdo za to může

Předčasná úmrtí kvůli znečištěnému ovzduší hrozí podle expertů především ve městech s hustou dopravou, která navíc leží v průmyslových oblastech.

Zjednodušeně řečeno: problém domácích kotlů spočívá v tom, že už tak špatný vzduch v době inverze a špatných rozptylových podmínek ještě zhoršují. Poznat to je především během podzimních večerů, kdy se v mnoha městech nedá pomalu dýchat.

„Období mezi topnou a netopnou sezonou bývá považováno za nejkritičtější," potvrzuje Bohumil Kotlík ze Státního zdravotního ústavu. „A to z důvodu vyšší pravděpodobnosti vzniku nepříznivých rozptylových situací a samozřejmě zvýšeného provozu zdrojů včetně lokálních topenišť, často provozovaných v nestandardním režimu."

Zakleté Ostravsko

Dlouhodobě nejhorší situace panuje v Moravskoslezském kraji. A to ze tří důvodů.

Sídlí tam mnoho velkých znečišťovatelů. Blízká „Moravská brána" usměrňuje proudění směrem k Ostravě. Především v zimě navíc nad region míří znečištěný vzduch ze sousedního Polska. A město přikryje smogová poklice.

Ostatně stačí se podívat na aktuální data z moravskoslezských stanic Českého hydrometeorologického ústavu.

Na osmi z nich byly letos už překročeny povolené imisní hodnoty více než patnáctkrát, což je maximální povolený počet překročení za rok.

Srdce i rakovina plic

Co drobné částečky a na ně navázané škodlivé látky způsobují v lidském těle?

„Krátkodobé vystavení zvýšeným koncentracím se podílí na nárůstu nemocnosti i úmrtnosti, zejména na onemocnění srdečně-cévní a dýchací, zvýšení kojenecké úmrtnosti, zvýšení výskytu respiračních symptomů," říká Kotlík.

Při dlouhodobém působení mají nebezpečné aerosolové částice za následek vyšší úmrtnost na choroby srdečně cévní a respirační, včetně rakoviny plic.

Ostatně i podle Světové banky je špatné ovzduší čtvrtým nejčastějším důvodem pro zbytečná úmrtí – o jednu příčku výše je cigaretový kouř.

„Rakovina plic patří u násk nejobvyklejším příčinám úmrtí u mužů a od roku 2009 i u žen," uvádí

Magdaléna Poppová z oddělení demografické statistiky Českého statistického úřadu, který zveřejnil nejčastější příčiny, na které umírají Češi.

Vymřelé Karlovy Vary

Od roku 1990 se situace v Česku ale výrazně zlepšila. V posledních několika letech navíc pomáhají i mírné zimy.

Nejhůře na tom nejsme ani ve srovnání s Evropou. Více lidí v přepočtu na sto tisíc obyvatel umírá třeba na sousedním Slovensku i v Polsku. Naopak v Německu či Rakousku je tento ukazatel skoro na půlce českých hodnot.

Jenže i když se situace zlepšuje, stále je počet předčasně zemřelých kvůli znečištěnému vzduchu varující: za posledních deset let zemřelo podle odhadu zdravotního ústavu celkem skoro padesát tisíc lidí.

To je počet obyvatel například Chomutova či Karlových Varů.

Autor: Aleš Vojíř

15.11.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Za mlsání si připlatíme. Cukráři kvůli máslu zdražují

/INFOGRAFIKA/ - Pokud rádi šetříte, na podzim vaše peněženky při sfoukání svíček z dortu při rodinných oslavách zapláčou. Kvůli rostoucím cenám másla zdraží i cukráři.

Počet manželských smluv je letos rekordní. Má ji pětina snoubenců

/INFOGRAFIKA/ Notáři letos sepíší dosud největší počet ujednání o budoucím majetku.

Kde povodeň pomohla aneb Příběh vzestupu Karlína

Praha /INFOGRAFIKA/ - Nejstarší pražské předměstí se proměnilo ze zanedbané tovární čtvrti v prestižní adresu plnou kanceláří, kaváren a hipsterů.

Sršni, vosy, klíšťata, blesk či snad slunce? Kdo je největší letní zabiják

Nebezpečná je už samotná cesta za letními radovánkami: loni o prázdninách zemřelo na silnicích 120 lidí.

Voda poráží pivo. Alespoň v letních vedrech

Když chtějí Češi v horkých letních dnech uhasit žízeň, nejčastěji si natočí obyčejnou vodu z kohoutku. Pak si dojdou pro pivo „ze sedmého schodu“, nebo z ledničky vytáhnou minerálku. Při večerní grilovačce si ale lidé nejraději dopřejí vychlazenou desítku či dvanáctku. Vyplývá to z průzkumu agentury SANEP pro Deník, ve kterém šestnáct set respondentů odpovídalo na otázku, co pijí v létě nejčastěji.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení