Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Manažeři vs. dělníci. Kde se nejvíc liší platy

Šéfové berou v Česku dvakrát až třikrát vyšší mzdy než běžní zaměstnanci. „Platové nůžky" se ale přestávají rozevírat.

15.9.2016
SDÍLEJ:

Platy šéfů vs ostatníchFoto: Deník Data / David Valenta

Zatímco průmyslové podniky vyplácejí zaměstnancům v průměru 28,5 tisíce korun hrubého měsíčně, šéfové ve fabrikách si přijdou na více než 71 tisíc.

A podobné rozdíly panují prakticky ve všech oborech v Česku. Vedoucí pracovníci, tedy najatí manažeři, vydělávají v průměru 2,2krát více, než kolik si domů přinese naprostá většina ostatních zaměstnanců, vyplývá ze srovnání Českého statistického úřadu (ČSÚ).

„Chudí" mezi manažery

„Jen málo lidí by nechtělo brát plat manažera. Zní to pěkně, v realitě to ale mohou být částky velmi různorodé," poznamenává Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí z ČSÚ.

Tak například v nejlépe placeném odvětví – v bankách a pojišťovnách – vydělávají šéfové téměř 123 tisíc měsíčně, zatímco průměr ve financích je 50 tisíc.

Jenže i o těchto „průměrných" 50 tisících se může jen zdát mnoha jiným manažerům. Třeba vedoucí pracovníci v zemědělských podnicích si vydělávají průměrně 41 tisíc a ve stavebnictví 48 tisíc korun.

„Při odměňování extrémně záleží na velikosti organizace, na konkrétním oboru a na dalších podmínkách, takže manažerské platy jsou neobyčejně různorodé," píše Dalibor Holý v odborném časopisu Statistika&My.

Nůžky se nerozevírají

Dlouho platilo, že mzdové rozdíly mezi šéfy a běžnými zaměstnanci rostly. Nyní ale tento trend nastartovaný v devadesátých letech přestal podle statistiků platit.

„Za tříleté období od roku 2012 do 2015 vzrostly průměrné mzdy řídícím pracovníkům jen o necelá tři procenta, zatímco kvalifikovaným dělníkům o 8,5 procenta," vypočítává Holý.

Je to především tím, že kvalifikovaných dělníků není dost, a tak je podniky musejí patřičně zaplatit.

„Napříč téměř všemi obory chybí disponibilní pracovníci. A tento stav se jednoznačně projeví v tlaku na růst mezd i v kategorii dělnických profesí," říká Martin Havelka, ředitel náborářské společnosti Vigour.

Ti dole a ti nahoře

Je tu ale jedna skupina zaměstnanců, která stále bere oproti šéfům propastně málo a nijak výrazně se její situace nelepší. Jedná se o dělníky z nejspodnějších pater žebříčku odměňování.

Třeba v potravinářských firmách berou nejvyšší šéfové oproti nejhůře placeným kolegům skoro šestkrát víc, ve strojírenských fabrikách pětkrát a například v zemědělství zhruba 3,5krát víc, vyplývá ze srovnání portálu Platy.cz.

„Zvláště u pomocných pozic výrazný posun v platech neregistrujeme," potvrzuje Zuzana Lincová, ředitelka pracovního portálu Profesia.cz.

Zlatá Praha? Jak pro koho

Nejvyšší průměrné platy jsou dlouhodobě v Praze, která je ostatně devátým nejbohatším regionem Evropy. Logicky si tak v hlavním městě přijdou na nejvyšší mzdy jak šéfové, tak kvalifikovaní specialisté.

Řídící pracovníci si v metropoli vydělají skoro dvakrát tolik než manažeři ve Zlínském a Karlovarském kraji, kde mají platy podle údajů ministerstva práce nejnižší.

Kde berou šéfové nejvíc

Ale – možná překvapivě – není Praha žádným „ternem" pro lidi na opačné straně platového žebříčku. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci si hned v deseti krajích vydělají víc než v hlavním městě.

V metropoli je tak největší rozdíl ve mzdách mezi řídícími a nekvalifikovanými pracovníky. Jejich příjmy se liší více než pětinásobně. Naopak nejvíce „rovnostářský" je v tomto ohledu Zlínský kraj, kde není rozdíl ani trojnásobný.

Autor: Aleš Vojíř

15.9.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Za mlsání si připlatíme. Cukráři kvůli máslu zdražují

/INFOGRAFIKA/ - Pokud rádi šetříte, na podzim vaše peněženky při sfoukání svíček z dortu při rodinných oslavách zapláčou. Kvůli rostoucím cenám másla zdraží i cukráři.

Počet manželských smluv je letos rekordní. Má ji pětina snoubenců

/INFOGRAFIKA/ Notáři letos sepíší dosud největší počet ujednání o budoucím majetku.

Kde povodeň pomohla aneb Příběh vzestupu Karlína

Praha /INFOGRAFIKA/ - Nejstarší pražské předměstí se proměnilo ze zanedbané tovární čtvrti v prestižní adresu plnou kanceláří, kaváren a hipsterů.

Sršni, vosy, klíšťata, blesk či snad slunce? Kdo je největší letní zabiják

Nebezpečná je už samotná cesta za letními radovánkami: loni o prázdninách zemřelo na silnicích 120 lidí.

Voda poráží pivo. Alespoň v letních vedrech

Když chtějí Češi v horkých letních dnech uhasit žízeň, nejčastěji si natočí obyčejnou vodu z kohoutku. Pak si dojdou pro pivo „ze sedmého schodu“, nebo z ledničky vytáhnou minerálku. Při večerní grilovačce si ale lidé nejraději dopřejí vychlazenou desítku či dvanáctku. Vyplývá to z průzkumu agentury SANEP pro Deník, ve kterém šestnáct set respondentů odpovídalo na otázku, co pijí v létě nejčastěji.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení