Přestože jejich platy rozhodně nepatří k nejvyšším v republice, když Ústečané vyrazí s přáteli na tamní vánoční trhy, mohou se cítit jako největší „boháči" v zemi.

Za tamní průměrnou mzdu si mohou dopřát hned 993 kelímků se svařeným vínem, zatímco třeba obyvatelé Karlovarska si na svých trzích mohou dovolit jen 420 kalíšků.

Vyplývá to z unikátního Svařák indexu, který srovnává ceny svařeného vína na vánočních trzích v krajích s tamní průměrnou mzdou. Žebříček vytvořili analytici projektu Česko v datech na základě cen nápojů zjištěných regionálními redakcemi Deníku.

Vtipné srovnání

Autoři se inspirovali takzvaným Big Mac indexem, se kterým před třiceti lety přišel prestižní týdeník The Economist.

Ten srovnává ceny hamburgerů od McDonald's v různých zemích a ukazuje jím na cenové hladiny v jednotlivých státech.

„Svařák index nemůže – a jistě nemá ambici – konkurovat statistikám založeným na široké bázi cen zboží a služeb, představuje ale vtipný příklad porovnání cen, příjmů, a tedy reálných kurzů mezi jednotlivými českými městy," říká David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.

Proč si autoři vybrali právě svařené víno? „Jde o komoditu, kterou najdete na každém vánočním trhu v každém českém, moravském i slezském městě," tvrdí mluvčí projektu Česko v datech Jana Morávková. A složení nápoje je navíc všude téměř totožné.

Předražené Vary

Nejdražší svařené víno nabízejí prodejci v Karlových Varech. Což je celkem paradoxní, když vezmete v potaz, že v kraji dostávají lidé nejnižší průměrnou mzdu v zemi.

Lázeňská metropole se tak ve Svařák indexu umístila na posledním místě se zmíněnými pouhými 420 kelímky horkého nápoje.

Propast mezi platy a cenou nápojů způsobuje silná orientace krajského města na turisty. Navíc Karlovy Vary jako takové se hodně liší od zbytku regionu.

„Porovnání cen jedné, vesměs totožné komodity má samozřejmě svá rizika. Záleží třeba na kvalitě nabízeného nápoje, ale i na turistickém potenciálu jednotlivých měst," podotýká Zuzana Lhotáková, marketingová manažerka ve společnosti SAS Institute, která na projektu Česko v datech spolupracuje.

Praha kontra Olomouc

Druhou nejvyšší cenu za svařák zaplatí lidé v hlavním městě: „dvojka" na trzích na Staroměstském či Václavském náměstí přijde na padesát korun.
Jenže díky nejvyšší hrubé mzdě v republice na tom nejsou Pražané až tak špatně, mohou si dovolit 699 svařáků.

Tedy výrazně víc, než Olomoučané či obyvatelé Českých Budějovic, seč u nich se dá kelímek s nápojem na trzích sehnat za zhruba 42 korun.

Bavoři se mají

Zajímavý může být i pohled za hranice: ukazuje se, že třeba Sasové v Drážďanech si mohou dopřát přes devět set svařáků, dopočítal Deník. A takoví Mnichované díky vysokým bavorským mzdám dokonce dosáhnou na více než 1100 svařáků, přestože za „dvojku" na trzích zaplatí v přepočtu od 95 do 135 korun.

Naproti tomu Bratislavanům vyjde slovenský průměrný plat na necelých šest set kelímků.

Horská přirážka

S velkou mírou zjednodušení se tak dá říct, že čím více zamíříte na jihozápad, tím vyšší cenu za svařené víno zaplatíte.

Jak uvádějí v nadsázce autoři Svařák indexu, roli může hrát třeba i nadmořská výška: jedno z nejdražších svařených vín v Česku nabízejí na Luční boudě na hlavním krkonošském hřebeni. Za 60 korun.

Zdroj: Deník Data - David Valenta