Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Z polí mizí brambory. Téměř polovina se doveze

Za posledních téměř sto let se rozloha polí s bramborami zmenšila ani ne na desetinu.

13.10.2016
SDÍLEJ:

bramboryFoto: Thinkstockphotos.com

Brambory budou, o ně se nikdo bát nemusí. Letošní sklizeň dokonce dopadla dobře. I když čísla ještě nejsou k dispozici, zemědělci si rozhodně v tomto ohledu nestěžují. Kromě ceny.

„Cena, za kterou zemědělci prodávají obchodníkům, je na úrovni 3,5 koruny za kilogram. Chtěli by nad čtyři koruny. Ti, kteří je prodávají přímo spotřebitelům, za ně chtějí sedm až osm korun, což je přibližně stejná cena jako v jiných letech," uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Co na trh nedodají čeští farmáři, to se doveze.

Ale o to právě jde. Soběstačnost České republiky v produkci brambor se za poslední roky snížila z obvyklých 80 procent na loňských necelých 65 procent. „Brambory jsou u nás tradiční plodinou, v jejíž produkci můžeme být soběstační," postěžoval si nedávno ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Na ústupu

Jenomže v Česku bramborová pole zmizela. Za posledních téměř sto let se jejich rozloha zmenšila ani ne na desetinu a oproti roku 1937, kdy se na území České republiky pěstovalo vůbec nejvíc brambor v historii, klesly plochy zhruba na dvacetinu.

Nutno ovšem podotknout, že tento trend není českou specialitou a má svůj důvod.

„Výrazný dlouhodobý pokles výměry brambor, který byl spojený s poklesem jejich produkce, souvisí do značné míry se změnou využití brambor. V důsledku změny technologie krmení hospodářských zvířat, prasat a drůbeže, se postupně přestaly pěstovat krmné brambory a byly nahrazeny sójou nebo kukuřicí," vysvětlila statistička Dagmar Lhotská v časopise Statistika a my.

Tento trend je přitom patrný v celé Evropě. Ostatně ono není bramborami ani koho krmit. Farmáři třeba chovají stále méně prasat, u nichž se soběstačnost Česka také snížila, což dělá nejen zemědělcům rovněž těžkou hlavu.

Za posledních sto let se také výrazně změnily zemědělské postupy a technologie, které dokážou z mnohem menších polí získat vyšší úrodu. To dokazují čísla hektarových výnosů. Zatímco před druhou světovou válkou zemědělci z jednoho hektaru sklidili v průměru 13 tun brambor, nyní se mohou pochlubit asi 27 tunami z hektaru.

Aby toho nebylo málo, tak se mění i jídelníček českých konzumentů. Už tolik nestojí o to brambory skladovat někde ve sklepě. Raději kupují polotovary nebo menší balení k okamžité spotřebě. Brambor také Češi jedí méně. V 50. letech byla spotřeba asi 130 kilogramů na osobu ročně, nyní jsme na necelé polovině – asi 70 kilogramů za rok.

Dotace a výzkum

Jenomže brambor se Česko rozhodně nehodlá vzdávat. Vždyť stále patří mezi nejdůležitější potravinu a ministerští úředníci by také rádi v tomto odvětví zvýšili soběstačnost České republiky. „Proto jsme je také zařadili mezi citlivé komodity, na které zemědělcům poskytujeme podporu, letos jde celkem o 135 milionů korun," upřesnil ministr Jurečka.

Jiné peníze pak jdou do výzkumu, během něhož se čeští vědci snaží vypěstovat brambory, které by byly odolnější vůči suchu. To se stalo aktuálním tématem zejména v posledních dvou letech. Třeba loňská produkce brambor se kvůli mimořádnému suchu propadla o 27 procent. Vědci z Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod tak společně s dalšími kolegy v dubnu zahájili výzkum, jak odolnější brambory získat.

„V první fázi půjde o výběr vhodného genotypu brambor. Budeme testovat, jak je odolný vůči suchu. Potom se budou vyvíjet agrotechnické postupy jejich pěstování, kdy se výrazněji šetří vodou," přiblížil Deníku před zahájením výzkumu ředitel havlíčkobrodského výzkumného ústavu Jaroslav Čepl. Výzkum potrvá tři roky. Třeba poté budou první odolné brambory na světě.

Autor: Vilém Janouš

13.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Za mlsání si připlatíme. Cukráři kvůli máslu zdražují

/INFOGRAFIKA/ - Pokud rádi šetříte, na podzim vaše peněženky při sfoukání svíček z dortu při rodinných oslavách zapláčou. Kvůli rostoucím cenám másla zdraží i cukráři.

Počet manželských smluv je letos rekordní. Má ji pětina snoubenců

/INFOGRAFIKA/ Notáři letos sepíší dosud největší počet ujednání o budoucím majetku.

Kde povodeň pomohla aneb Příběh vzestupu Karlína

Praha /INFOGRAFIKA/ - Nejstarší pražské předměstí se proměnilo ze zanedbané tovární čtvrti v prestižní adresu plnou kanceláří, kaváren a hipsterů.

Sršni, vosy, klíšťata, blesk či snad slunce? Kdo je největší letní zabiják

Nebezpečná je už samotná cesta za letními radovánkami: loni o prázdninách zemřelo na silnicích 120 lidí.

Voda poráží pivo. Alespoň v letních vedrech

Když chtějí Češi v horkých letních dnech uhasit žízeň, nejčastěji si natočí obyčejnou vodu z kohoutku. Pak si dojdou pro pivo „ze sedmého schodu“, nebo z ledničky vytáhnou minerálku. Při večerní grilovačce si ale lidé nejraději dopřejí vychlazenou desítku či dvanáctku. Vyplývá to z průzkumu agentury SANEP pro Deník, ve kterém šestnáct set respondentů odpovídalo na otázku, co pijí v létě nejčastěji.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení