Češi více vydělávají, mají vyšší důchody a žijí déle. To platilo před 30 lety, kdy se obě části bývalého Československa vydaly každá vlastní cestou, a platí to i dnes. V některých ukazatelích se rozdíly dokonce prohlubují.

Patří mezi ně například výkonnost ekonomiky měřená hrubým domácím produktem. Zatímco na začátku tisíciletí se zdálo, že Slovensko bude brzy stejně bohaté jako Česko, v posledních letech se Praha začala Bratislavě opět vzdalovat. 

Konec přibližování

V letech 2001 až 2013 byl růst HDP na Slovensku vyšší než v ČR a Slovensko českou ekonomiku dohánělo,“ komentuje čísla Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta. Podle Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank, stály za tehdejším rozmachem Slovenska úspěšné reformy, které prováděla vláda Mikuláše Dzurindy s vidinou přijetí eura. „Po vlastním přijetí jednotné měny na Slovensku mu však už Česko svým ekonomickým výkonem opět utíká,“ podotýká Kovanda.

Slovensku utíká i zbytek Evropy. Ještě před sedmi lety dosahoval jeho HDP téměř 80 procent průměru Evropské unie, nyní je to pouze 69 procent. Česko je na 92 procentech.

Podle Mateje Horňáka a Márie Valachyové ze Slovenské spořitelny brzdí východní sousedy zejména nízké investice do vědy a výzkumu (0,9 procenta HDP oproti 2 procentům v Česku), klesající kvalita vzdělávání a vyšší nezaměstnanost. 

Čechy může ve srovnání se Slováky těšit také vyhlídka na delší život ve zdraví. Novorozené Češky čeká v průměru 62,5 roku života bez vážnějších zdravotních komplikací, Slovenky jen 57 let. V případě českých a slovenských mužů jsou obě hodnoty o rok a půl menší.

Přesto mohou Češi Slovákům i něco závidět. Je to například o něco nižší inflace, výrazně levnější hypotéky nebo celkově mladší populace a příznivější věková struktura.

Otázka, zdali bylo rozdělení federace správné, dodnes českou i slovenskou společnost polarizuje. „Udržení společné republiky by přineslo nějaké ‚úspory z rozsahu‘ a ČSFR by byla větším hráčem v globálním světě, na druhé straně by možná nacionalistické napětí vytvářelo tolik škod, že by to vyvážilo pozitiva,“ přemítá Martin Vlachynský, analytik bratislavského institutu INESS.