Na všem zlém se dá najít něco dobré. Platí to i o ruské invazi na Ukrajinu, která vyhnala ceny energií do astronomických výšin. Katastrofické scénáře se naštěstí nenaplnily, naprostá většina tuzemských domácností, také díky vládní pomoci, krizi ustála.

Hlavní dobrou zprávou však je, že Češi začali plynem i elektřinou šetřit, nebo alespoň jimi přestali plýtvat. Pokračují v tom i v letošním roce, kdy se ceny energií vyvíjejí mnohem příznivěji.

Budeme šetřit dál

Podle lednového průzkumu agentury Ipsos podniklo nějaká úsporná opatření 55 procent českých domácností, dalších 17 procent je plánuje. Mezi nejčastější kroky patřilo častější sprchování místo napouštění vany, nákup úspornějších žárovek, odkrytí radiátorů, úprava teploty v lednici či snížení vytápění v noci a při pobytu mimo domov. „Přijatá opatření, nejen v podobě zastropování cen, ale i úsporných opatření na straně domácností, vedla ke stabilizaci situace,“ zhodnotil výsledky analytik společnosti Ipsos Martin Straka.

Jedním dechem dodal, že stále existuje řada nízkopříjmových domácnosti, na které situace dopadla tvrději a které obavy z budoucnosti neopustily. Je jich ovšem mnohem méně než loni. Zatímco v červnu uvedlo 13 procent respondentů, že energetickou krizi sami neustojí, v lednu propadala pesimismu jen 3 procenta dotazovaných.

Řada domácností šla ve snaze o úspory ještě dál – ke stavebním úpravám a výměně energetických zdrojů. „Lidé sázeli zejména na solární energii, krbová kamna nebo tepelná čerpadla. Část se rozhodla jít cestou zateplení. Značný nárůst jsme zaznamenali taktéž u poptávek po palivovém dřevu,“ přiblížil ředitel společnosti ePoptávka Otto Kočí.

Prudký nárůst zájemců o fotovoltaiku zaznamenal také ČEZ. Loni osadil solární panely na 4102 střechy, což je téměř třikrát víc než v roce 2021.

Mistři úspor

Podle údajů Eurostatu šetřily loni plynem všechny středoevropské státy[HI1], ačkoli ne stejnou měrou. Například Slovensko snížilo svou spotřebu plynu jen o necelá tři procenta. Česko se naopak v této disciplíně stalo premiantem.

Napomáhá tomu i teplé počasí. Letos v lednu činila průměrná teplota vzduchu dva stupně Celsia, o tři stupně více než předloni. Spolu s úsilím všech zúčastněných to přispělo k tomu, že v českých zásobnících je nyní přes 19 terawatthodin plynu. Loni na konci března činily zásoby plynu jen čtyři terawatthodiny.

Hlasujte v naší anketě

Teplotu v místnostech svého domu či bytu kvůli drahotě snížilo přes jednačtyřicet procent lidí, kteří odpovídali ve velké anketě Deníku. Ta stále pokračuje. Při zpracovávání projektu Česko za babku se ptáme čtenářů, jak a kde si utáhli opasky. Podělte se s námi o svoji osobní zkušenost i Vy! Hlasovat můžete zde.