Změn obsažených v úsporném balíčku je celá řada, tři z pěti Čechů si přesto myslí, že schválená opatření nejsou pro záchranu veřejných financí dostatečná. Že balíček pomůže, věří jen 16 procent dotázaných. Vyplývá to z průzkumu agentury MNFORCE pro Deník, kterého se na konci listopadu zúčastnilo tisíc lidí. „Nedůvěra v účinnost opatření roste s věkem respondentů a nejvyšší je u lidí důchodového věku. Důležité je také podotknout, že celá čtvrtina neví, jestli opatření pomůžou,“ říká zástupce společnosti MNFORCE Rudolf Dymák. Zhruba třetina Čechů se přitom obává, že chystané změny velmi sníží jejich životní úroveň, dalších 37 procent lidí čeká její částečný pokles.

Naprostá většina respondentů se přitom shodne na tom, že schodek státního rozpočtu je potřeba snížit, přes 60 procent z nich podporuje šetření především na provozu státu. Jeden z deseti účastníků průzkumu by pak snížil investice do infrastruktury a obrany a 14 procent dotázaných je pro zvýšení daní a odvodů ať už na straně firem a živnostníků, nebo zaměstnanců.

Že jsou změny v daňovém systému potřeba, si myslí i odborná asistentka z Katedry ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity Lucie Coufalová. „Pokud jde o výdajovou stránku rozpočtu, škrty mohly být mnohem ambicióznější, a to především v oblasti mandatorních výdajů. Místo toho si však vláda ještě více svazuje ruce v podobě automatické valorizace platů učitelů, výdajů na obranu a tak dále. Nevytváří si přitom dodatečné zdroje na její pokrytí. To může být do budoucna problematické,“ upozorňuje Coufalová.

Navzdory shodě na tom, že něco se udělat musí, Češi podle průzkumu nepodporují zvyšování věku odchodu do důchodu či zkrácení možnosti odchodu do předčasného důchodu z pěti na tři roky. „Občané jsou proti růstu daní a proti zvyšování věku odchodu do důchodu a chtějí, aby stát ušetřil na svém provozu. Nicméně výplaty důchodů tvoří zhruba třetinu státního rozpočtu, jsou jeho největší výdajovou položkou a narostly valorizacemi a příspěvkem na vychované dítě. Navíc roste průměrná doba dožití,“ zdůvodňuje nutnost změn Dymák.

V Česku je tradičně citlivá také otázka zdanění čepovaného piva. To bude nově zatíženo jednadvacetiprocentní sazbou a je pravděpodobné, že jeho cena v hospodách poroste. Zhruba pětina dotázaných přitom tvrdí, že na čepované pivo přestane chodit, další téměř čtvrtina omezí počet návštěv hospod nebo při nich vypije méně půllitrů. Více než čtyřicet procent účastníků průzkumu přitom podle svého tvrzení na pivo do hospody nechodí už teď.