V Havířově žije 38,7 tisíce pracujících a studujících. Přes 17 tisíc z nich však ve svém městě nepůsobí. To je více než třeba v případě mnohem lidnatější Plzně. Havířovští dojíždějí hlavně do Ostravy, kde tvoří plných 11 procent z celkového počtu dojíždějících. I taková čísla lze zjistit z výsledků předloňského sčítání obyvatel, které Deníku poskytl Český statistický úřad.

Havířovský příklad je zvláštní v tom, že velká města jsou tradičně spíše cíli než zdroji dojížďky. Typické je to třeba pro Prahu – za hranicemi metropole pracuje méně než 57 tisíc Pražanů, zatímco do hlavního města míří za prací nebo za studiem na 280 tisíc lidí, v drtivé většině ze Středočeského kraje. Právě tam také najdeme nejvíce „nocleháren“, tedy satelitních vesnic a městeček, ze kterých každé všední ráno většina obyvatel v produktivním věku odjíždí pryč.

Návrat na předcovidová čísla

Trend dojíždění přitom v posledních letech zesiluje, což je patrné na ucpaných výpadovkách i přeplněných příměstských vlacích. „Zvýšený zájem o cestování veřejnou dopravou jsme v posledních letech zaznamenali prakticky ve všech oblastech, které byly začleněny do Pražské integrované dopravy,“ přisvědčuje Filip Drápal, mluvčí organizace Ropid, která veřejnou dopravu v metropoli organizuje.

Vývoj sice nabourala pandemie koronaviru, přesto už v loňském roce byly počty cestujících na většině tratí do Prahy téměř na úrovni z roku 2019 a o polovinu výše než před deseti lety. Nejčastěji volí lidé vlak na tratích do Úval, Roztok, Lysé nad Labem a Berouna. Neodradilo je ani nedávné zvýšení jízdného. „Nepatrný úbytek cestujících vlivem nedávné úpravy tarifu sice nastal, ale nebyl nikterak zásadní,“ hodnotí Drápal. Přesto veřejná doprava na příjezdech do Prahy pojme jen zhruba 28 procent dojíždějících – ostatní jezdí autem.

Domkaři i Ukrajinci

Druhým největším magnetem pro pracující a studenty je Brno. „Veřejnou dopravu pravidelně využívá 30 až 40 procent obyvatel kraje,“ odhaduje Květoslav Halík z organizace Kordis JMK. Krajský koordinátor dopravy zaznamenává největší nárůsty cestujících tam, kde se lidé před pár lety přestěhovali do vlastních rodinných domků a jejich děti začínají jezdit do škol.

„Typické je to zejména v okolí Kuřimi, Židlochovic, Bílovic nad Svitavou či Ochozi u Brna. Silné nárůsty evidujeme rovněž z důvodu přistěhování většího počtu obyvatel z Ukrajiny, kteří naopak bydlí spíše ve městech střední velikosti, jako je Blansko, Adamov nebo Břeclav,“ dodává Halík. A čísla mu dávají za pravdu – ve zmíněné Kuřimi je podíl dojíždějících 50 procent, v Bílovicích 64 procent a v Ochozi dokonce 72 procent.