Češi využívají sociální sítě nejčastěji ke komunikaci se svými blízkými. Druhým nejrozšířenějším důvodem pro užití sociálních sítí je sledování zpráv a současného dění. Vyplývá to z průzkumu Eurobarometr Média a zpravodajství z října 2023. Podle něj také v Evropě oproti roku 2022 vzrostl počet lidí, kteří čerpají zprávy ze sociálních sítí, aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp nebo Messenger, nebo videoplatforem (například Youtube).

Ze sociálních sítí získává zprávy 43 procent Čechů, na Kypru je to sedm z deseti tamních obyvatel a jsou tam už nejčastějším zdrojem zpravodajství. V Česku sociální sítě dominují jako zdroj zpráv u věkové skupiny 15–24 let.

Vedoucí oboru Studia nových médií na Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Josef Šlerka poukazuje na to, že využívání sociálních sítí jako zpravodajského zdroje s sebou přináší benefity, jako jsou jejich rychlost a pestrost, ale i negativa. Tím je například nedostatečná hloubka. „Ztrácíme smysl pro kontext a soustředíme se příliš na jednotlivosti, myslím, že je to velká změna oproti minulosti, která postupně ovlivní i další oblasti lidského chování,“ upozorňuje Šlerka.

Češi věří zprávám ze sociálních sítí více, než je evropský průměr. Nejvyšší důvěru v ně mají lidé z nejmladší věkové kategorie do 24 let, věří jim zhruba třetina z nich. Nejméně důvěřivá je pak skupina nejstarší, 55 let a více. Tato generace má ve srovnání s ostatními nízkou důvěru nejen v sociální sítě, ale prakticky ve všechny typy médií.

„Z našich výzkumů víme, že široká konzumace zpráv a informací ze sociálních médií nesouvisí jen s tím, že některé dezinformace či konspirace, které se těmito cestami šíří, jsou pro lidi přesvědčivé, ale také s tím, že někteří lidé následně plošně ztrácejí důvěru ve zprostředkované informace obecně,“ vysvětluje ředitel výzkumu agentury STEM Jaromír Mazák.

Mezi nejvyužívanější sociální sítě v Česku patří podle průzkumu Facebook a Messenger. V celoevropském kontextu je druhou nejpoužívanější platformou po Facebooku WhatsApp.

Podíl uživatelů jednotlivých sociálních sítí se výrazně liší mezi uživateli v různých věkových kategoriích. Zatímco podíl pravidelných uživatelů Facebooku je mezi mladými do 25 let nižší než mezi uživateli ve věku 55 let a více, uživatelů Instagramu, TikToku nebo třeba Snapchatu je v populaci mladých několikanásobně víc než v generaci jejich rodičů či dokonce prarodičů.

Podobné rozdíly jsou i u toho, zda Češi sledují či nesledují na sociálních sítích influencery. Ti se těší největší obliby právě u mladých – sleduje je devět z deseti lidí do 25 let.