Pět procent a čtyři setiny. Takový zisk aktuálně přisuzuje sociální demokracii volební model Deníku, který kombinuje všech 15 letošních průzkumů stranických preferencí od pěti renomovaných agentur. Aktuálně v něm byl zohledněn v úterý zveřejněný volební model agentury Median. Pro nejstarší českou politickou stranu tak svítá naděje, že se po říjnových volbách udrží ve sněmovně.

Na přelomu května a června došlo i k dalším zajímavým posunům. Obě nejsilnější formace – koalice Starostů a Pirátů i hnutí ANO – přibližně o půl procentního bodu oslabily. Pro Piráty a STAN je to vůbec první letošní pokles, který volební model Deníku zaznamenal.

O dvě desetiny naopak posílila konzervativní koalice ODS, TOP 09 a KDU-ČSL. SPD přestala posilovat a komunisté už neklesají. Koalici Trikolóry, Svobodných a Soukromníků model aktuálně přisuzuje 3,2 procenta hlasů a hnutí Přísaha 2,9 procenta.

Pokud by se nyní konaly volby, stále by mohly obě koalice tvořící současnou demokratickou opozici sestavit většinový kabinet opírající se o hlasy 106 poslanců. Teoretická koalice Pirátů, STAN a ANO by ve sněmovně disponovala 109 hlasy. Pokud by chtěla koalice Spolu chtěla vládnout s hnutím ANO, potřebovala by ke „stojedničce“ ještě dalšího partnera – například ČSSD.

Podle posledního modelu agentury Median, který Deník do svého modelu začlenil, by v květnu sněmovní voby vyhrála koalice Pirátů a Starostů se ziskem 24 procent hlasů. Druhé ANO by podpořilo 23 procent voličů. Ve srovnání s dubnem klesla podpora Pirátů a Starostů o tři procentní body. ANO si naopak o dva body polepšilo.

Pozici třetího nejsilnějšího subjektu přisuzuje Median koalici Spolu, kterou tvoří ODS, lidovci a TOP 09. Hlas by jí odevzdalo 19,5 procenta voličů, zatímco v dubnu to bylo 17 procent. Čtvrté hnutí SPD by získalo hlas devíti procent voličů. V dubnu byla jeho podpora o 2,5 procentního bodu vyšší.

Do Sněmovny by se podle Medianu dostala ještě ČSSD a komunisté. Sociálním demokratům přisuzuje zisk sedmi procent hlasů. KSČM by získala šest procent. Bez zastoupení v dolní parlamentní komoře by zůstalo hnutí Přísaha Roberta Šlachty. 

Jak Deník model počítá

Model Deníku je inspirován takzvanými „poll of polls“ obvyklými v zahraničních médiích. Je založen na váženém průměru všech letošních průzkumů stranických preferencí zveřejněných renomovanými agenturami IPSOS, Kantar TNS, Median, STEM a Data Collect – aktuálně jde o patnáct posledních průzkumů zmíněných společností.

K přepočtu na mandáty Deník použil pravidla schválené novely volebního zákona, která začne platit 1. července. Počítá se stejným počtem odevzdaných hlasů jako při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.

Model bude až do říjnových voleb průběžně aktualizován podle nových průzkumů.

Metodiku volebního modelu redakce Deníku konzultovala s experty z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK.

Syndrom skrytého voliče

„U každého sociologického průzkumu platí, že by se měl ověřovat v dlouhodobém časovém rámci a v průzkumech, které probíhají nezávisle na sobě různými agenturami. Pokud jsou splněny obě tyto podmínky, je zvolená metoda velmi přínosná a dá se podle ní orientovat,“ řekl Deníku politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just.

Média a interpreti předvolebních preferencí podle Petra Justa někdy dělají chybu, když na základě jednoho aktuálního průzkumu, který například KSČM přisuzuje čtyři procenta, udělají závěr, že komunisté se do sněmovny nedostanou.

„Vždy je třeba vnímat dlouhodobé trendy a nezapomínat na statistickou chybu, která činí dvě až tři procenta,“ míní Just. Žádná agentura proto nikdy neřekne, že míra pravděpodobnosti jejího výzkumu je stoprocentní.

Politici mnohdy opakují, že jediným relevantním průzkumem jsou volby a na odhady proto neberou ohled a mají je za mylné vodítko.

Proč se někdy skutečně realita o dost liší od skutečnosti?

„Rád bych upozornil na tzv. syndrom skrytého voliče neboli spirálu mlčení. Někteří lidé se za svou volbu stydí a nechtějí ji zveřejňovat. Když je tazatel osloví na ulici, odpoví mu falešně. To vedlo k překvapivým výsledkům v několika zemích, kdy například zabodovala Alternativa pro Německo nebo Kotleba na Slovensku, ačkoli před volbami to tak nevypadalo. V průzkumech měl Kotleba kolem dvou procent, ale dostal osm. Agentury s tím nemohou nic dělat, protože pracují s odpověďmi, které dostanou,“ vysvětluje Just.

Zajímavé je, že na Slovensku sociologové začali zohledňovat rozdíl mezi deklarovanou volbou a reálnými výsledky.