Největší změna od začátku letošního roku. I tak by se dal označit návrat vládního hnutí ANO na čelo stranických preferencí. Volební model Deníku momentálně projektu Andreje Babiše přisuzuje 24,3 procenta hlasů, o dvě desetiny více než druhé koalici Pirátů a Starostů. Ta od konce května oslabila už o tři procentní body.

Pokud by se volby konaly dnes, na třetím místě by skončila koalice Spolu, kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Volilo by ji 20,4 procenta lidí. S odstupem čtvrtá by byla SPD (10,2 procenta) a pětici parlamentních subjektů uzavírá KSČM s 5,7procentní podporou. ČSSD (4,8 procenta) ani Přísaha (4,4 procenta) by se do poslanecké sněmovny neprobojovaly.

Zvrat v modelu přinesl nejnovější srpnový průzkum společnosti Kantar, podle kterého by volby vyhrálo ANO s 27,5 procenta hlasů. O druhé místo se podle Kantaru dělí koalice Spolu a spojení Pirátů se Starosty. Volilo by je po 21 procentech respondentů. Pětiprocentní hranici by podle Kantaru překročila ještě SPD s 10 procenty, Přísaha s 6 procenty a komunisti s 5 procenty hlasů.

Jak Deník model počítá

Model Deníku je inspirován takzvanými „poll of polls“ obvyklými v zahraničních médiích. Je založen na váženém průměru všech letošních průzkumů stranických preferencí zveřejněných renomovanými agenturami Ipsos, Kantar TNS, Median, STEM, Data Collect a CVVM – aktuálně jde o 27 posledních průzkumů zmíněných společností.

K přepočtu na mandáty Deník použil pravidla schválené novely volebního zákona, která začne platit 1. července. Počítá se stejným počtem odevzdaných hlasů jako při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017.

Model bude až do říjnových voleb průběžně aktualizován podle nových průzkumů.

Metodiku volebního modelu redakce Deníku konzultovala s experty z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd UK.

Syndrom skrytého voliče

„U každého sociologického průzkumu platí, že by se měl ověřovat v dlouhodobém časovém rámci a v průzkumech, které probíhají nezávisle na sobě různými agenturami. Pokud jsou splněny obě tyto podmínky, je zvolená metoda velmi přínosná a dá se podle ní orientovat,“ řekl Deníku politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just.

Média a interpreti předvolebních preferencí podle Petra Justa někdy dělají chybu, když na základě jednoho aktuálního průzkumu, který například KSČM přisuzuje čtyři procenta, udělají závěr, že komunisté se do sněmovny nedostanou.

„Vždy je třeba vnímat dlouhodobé trendy a nezapomínat na statistickou chybu, která činí dvě až tři procenta,“ míní Just. Žádná agentura proto nikdy neřekne, že míra pravděpodobnosti jejího výzkumu je stoprocentní.

Politici mnohdy opakují, že jediným relevantním průzkumem jsou volby a na odhady proto neberou ohled a mají je za mylné vodítko.

Proč se někdy skutečně realita o dost liší od skutečnosti?

„Rád bych upozornil na tzv. syndrom skrytého voliče neboli spirálu mlčení. Někteří lidé se za svou volbu stydí a nechtějí ji zveřejňovat. Když je tazatel osloví na ulici, odpoví mu falešně. To vedlo k překvapivým výsledkům v několika zemích, kdy například zabodovala Alternativa pro Německo nebo Kotleba na Slovensku, ačkoli před volbami to tak nevypadalo. V průzkumech měl Kotleba kolem dvou procent, ale dostal osm. Agentury s tím nemohou nic dělat, protože pracují s odpověďmi, které dostanou,“ vysvětluje Just.