Teplý říjen a klesající ceny plynu na burze daly na chvíli zapomenout na zásadní otázku blížící se zimy: čím, a hlavně za kolik si doma zatopíme?

Z výsledků loňského sčítání obyvatel vyplývá, že ve výrobě tepla během uplynulého desetiletí k žádné revoluci nedošlo. Největší část bytů – více než 1,5 milionu z celkového počtu 4,5 milionu – vyhřívá plynový kotel. V 99,6 procenta případů v něm proudí zemní plyn. Bioplyn, LPG, CNG a další druhy plynu jsou v domácnostech naprosto okrajovou záležitostí.

Obce s nejvyšší podílem plynového vytápění najdeme na jižní a střední Moravě. Například v Dubňanech na Hodonínsku uvedlo plyn jako hlavní zdroj energie pro vytápění 78 procent domácností. Mezi okresními městy vede Kroměříž se 78procentním podílem.

Menší zdražení, ale více emisí

Zemní plyn hraje roli také ve druhé nejčastější kategorii – v centrálním vytápění. To má třetina bytů. Podle zprávy Energetického regulačního úřadu byl v teplárnách zemní plyn druhým nejčastějším palivem po hnědém uhlí. Na plyn mělo v lednu přejít i dalších dvanáct kotelen, kvůli energetické krizi však dostaly dočasnou výjimku.

„Tyto teplárny tak ochrání domácnosti, v nichž žije kolem půl milionu obyvatel, od výrazného zdražení tepla, které by je jistě čekalo při přechodu na zemní plyn od začátku roku 2023,“ uvedl mluvčí Teplárenského sdružení ČR Pavel Kaufmann. Opatření rovněž pomůže ke zvládnutí energetické krize, jelikož nebude odčerpávat zemní plyn ze současných zásob, doplnil Kaufmann.

Nejvyšší podíl domácností s ústředním dálkovým topením se nachází ve velkých městech. Například v Praze je to téměř polovina bytů. Venkovské domy pak vyhřívají nejčastěji kamna či kotle na pevná paliva. V okresech Pelhřimov, Prachatice a Klatovy topí uhlím, dřevem či jinými pevnými palivy více než třetina domácností.

Bez ohledu na typ paliva se lidé musejí připravit na nebývalý růst nákladů. Podle zářijových dat o inflaci zdražilo černé uhlí o 98 procent, dřevo o polovinu, hnědé uhlí o 44 procent. Náklady na vytápění plynem vzrostly meziročně o 86 procent, u elektřiny o 38 procent. V těchto dvou případech se ovšem jedná o průměrné číslo – ve skutečnosti části lidí vzrostly náklady několikanásobně, zatímco jiní mají díky fixaci stále původní ceny.