Pouhých 265 gramů. To je hmotnost zeleniny, kterou zkonzumuje průměrný Čech za celý den. A to ještě téměř desetinu z ní tvoří melouny, které do ní z botanického hlediska patří. Není divu, že ve spotřebě zeleniny jsou Češi čtvrtí nejhorší v Evropě. Méně zeleniny jedí už jen Slováci, Islanďané a Moldavané.

Proč? Vysoké ceny nejsou hlavní příčinou. Je pravda, že zelenina v Česku za poslední rok zdražila o bezmála 30 procent, což je druhý nejvyšší nárůst v Evropské unii.

Doktor přírodních věd a nezávislý specialista na výživu Petr Fořt
Je neuvěřitelné, jaké blafy Češi konzumují, říká expert na výživu Petr Fořt

Ovšem podle nejnovějších dat Eurostatu se ceny ovoce a zeleniny v Česku pohybují stále 12 procent pod unijním průměrem, přičemž v zelinářství musejí sáhnout hlouběji do kapsy i některé chudší národy, jako jsou třeba Litevci nebo Estonci. Češi podle Českého statistického úřadu vynakládají na zeleninu méně než 1,5 procenta svých příjmů. Údaje o spotřebě ještě neodrážejí cenové šoky z posledních měsíců.

Prostě nám nechutná

Druhou příčinou může být skutečnost, že Česko není v produkci zeleniny soběstačné a musí jí velkou část dovážet. Rajčata na pultech supermarketů tak pocházejí častěji ze španělských, nizozemských a francouzských skleníků. Španělsko je nejdůležitějším importérem také v případě salátových okurek, hlávkového salátu a česneku. Celer a cibule se dovážejí nejčastěji z Nizozemska, zelí z Německa a hrášek ze Slovenska.

V ústecké komunitní zahradě na Severní Terase měli den otevřených branek.
Češi objevili v době inflace skrytý poklad: Komunitní zahrady zažívají boom

Pravděpodobně největší roli ovšem hrají stravovací návyky. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace by lidé měli jíst zeleninu alespoň pětkrát denně. V Česku se touto radou řídí pouhých sedm procent populace, téměř každý druhý Čech a Češka si za celý den nedají ani jednu porci zeleniny. Větší podíl odmítačů zeleniny žije už jen v Lotyšsku a Rumunsku.

Salát nadevše

Zvýšení množství zeleniny samo o sobě nestačí. Podstatné je také to, jakou zeleninu jíme, například brokolice dá tělu víc než okurka, a hlavně v jaké podobě. „Zeleninu doporučuji konzumovat alespoň s malým množstvím tuku pro vstřebání v ní obsažených vitaminů rozpustných v tucích,” poradila nutriční terapeutka z nemocnice v Benešově Martina Srbová.

S mastnotou se to ovšem nesmí přehánět. „Zelenina smažená v trojobalu, jak bývá v Česku zvykem, samozřejmě moc vhodná není zejména pro vysoký obsah tuku,” upozornil předseda České asociace nutričních terapeutů Martin Krobot.

Zdroj: Youtube

Při přípravě zeleniny zároveň odborníci doporučují se vyvarovat dlouhého vaření. „Ztrácí se při něm značné množství vitaminů,” podotkla Srbová. Důležité je podle ní řádné očistění zeleniny a kontrola napadení plísní.

A jak nejsnadněji zvýšit podíl zeleniny ve své stravě? „Tak, že ji budete přidávat ke každému hlavnímu jídlu, například ve formě salátu,” poradila odbornice na výživu.

Řešení mají specialisté i pro ty, kterým syrová zelenina nechutná. „Její příjem se dá zvýšit třeba krémovými polévkami, lze ji zakomponovat do číny. I obyčejný guláš můžeme obohatit o čerstvá rajčata a papriky,” popsal Krobot.