Proporcí obyvatel tichomořských ostrovů Nauru a Americká Samoa, kde žijí nejotylejší lidé světa, sice čeští muži ještě nedosahují, nicméně mezi obyvateli Evropy patří mezi nejobéznější. Silnější jsou jen Malťané, Bulhaři a Britové.

Obezitou v České republice trpí přes 27 procent mužů. Když se k nim připočítají i ti s nadváhou, dostaneme se na 71 procent pánů, kteří mají vyšší než „normální“ váhu. U žen je to 57 procent.

Horší čísla tuzemské zdravotní statistiky nikdy v historii nezaznamenaly.

Nehýbeme se

S obezitou se v zemi léčí už přes milion Čechů. Když se toto číslo přepočítá na počet všech pacientů, nejhorší situace panuje na Ústecku a na Zlínsku.

„Chudší oblasti jsou obezitou a následně diabetem často zasaženy více,“ podotýká diabetolog Jaroslav Rybka. Hlavní příčinou obezity je životní styl: vedle nezdravé stravy hraje hlavní roli nedostatek pohybu.

Ostatně podle Světové zdravotnické organizace vůbec nesportuje pětina Čechů. A polovina populace není schopná dodržet doporučenou týdenní dávku pohybu – sportem (nebo nějakou fyzickou činností) bychom se měli zaobírat alespoň tři hodiny týdně.

Tedy 26 minut denně.

Samý „Metráček“

Problém je, že výrazně přibývá i otylých dětí, především chlapců. Hochů s nadváhou je nyní v zemi v porovnání se situací před čtyřmi dekádami trojnásobek – kila navíc má třetina kluků. Mezi dívkami trpí nadváhou každá pátá, spočítal projekt Česko v datech.

Stejně jako u dospělých nejrychleji roste počet dětí, které jsou přímo obézní – takových chlapců je asi 7,5krát víc a dívek šestkrát víc než před čtyřmi dekádami – tedy oproti době, kdy Stanislav Rudolf napsal populární dívčí román „Metráček“ o mladé slečně s několika kily navíc.

Stojí to miliardy

Obezita má kromě zjevných zdravotních následků (problémy se srdcem, cukrovka) i důsledky ekonomické.

Zdroj: Deník Data / David Valenta a Aleš Vojíř

Česká lékařská společnost uvádí, že náklady související s léčbou obezity dosahují až 10 procent celkových výdajů na zdravotnictví, tedy přibližně 30 miliard korun ročně.

„Obezita zatěžuje zdravotnictví. Odpovědí by mohlo být zavedení daně na slazené nápoje, jakou zavádí Velká Británie a Irsko. Dodatečný výnos by mohl pomoci zdravotnictví a sportu,“ uzavírá David Marek, hlavní ekonom Deloitte.