Večeřet doma, s dětmi a partnerem, zkrátka v rodinném kruhu, je ideálem pro tři čtvrtiny Čechů. Nicméně večeřet doma každý den se poštěstí jen necelé polovině z oslovených. Nejvíce v Karlovarském a Olomouckém kraji. Naopak nejméně v Praze, vyplývá z průzkumu mezi tisícovkou Čechů pro Plzeňský Prazdroj, který uskutečnila agentura ppm factum research.

A když už jsou Češi doma, zasednou ke stolu skutečně všichni pospolu? Alespoň pětkrát týdně se to podaří jen třetině respondentů. Šťastnější jsou v tomto ohledu v Libereckém nebo Středočeském kraji.

Při zapnuté televizi

K velmi podobným závěrům dospěla před rokem v průzkumu Nadace Kooperativa. I podle ní u večeře společně zasedne přibližně třetina tuzemských domácností.

Hlavní příčinou odděleného stolování je logicky fakt, že jednotliví členové domácností přicházejí domů v různý čas.

Třetina rodin má také při jídle jako kulisu zapnutou televizí.

„Výsledky potvrzují rostoucí individualismus uvnitř rodin. Společné stravování u televizního programu navíc vyvolává otázku, zda lidé v domácnosti večeří spolu, nebo spíše vedle sebe," komentovala to socioložka Jiřina Šiklová.

Poctivá večeře

Více než polovina Čechů podle průzkumu pro Plzeňský Prazdroj považuje poctivou večeři s rodinou za pravou odměnu za celodenní práci. Ale jak taková „poctivá večeře" vypadá?

Zatímco podle žen je to především teplé jídlo, vlastnoručně nebo doma připravená strava, která je pestrá, vyvážená a s více chody, pro muže je podstatné maso – steak či řízek – a mělo by se jednat o teplé, chutné a dobré jídlo.

Rozdíly v chutích lze najít i mezi jednotlivými regiony. Nejvíce „masožravců" je podle průzkumu v Královéhradeckém a Karlovarském kraji, zeleninu a salát si dopřejí nejraději opět v Karlovarském kraji a na Vysočině.

Teplé jídlo pak k večeři nejvíce vyžadují v Moravskoslezském, Jihomoravském a Pardubickém kraji.

Řízek a pivo

Jídelníček tuzemských domácností je dominantně postaven na českých receptech, které jsou oblíbené i při výjimečných příležitostech.
Čtvrtina českých rodin označila jako slavnostní jídlo smažený řízek a téměř stejně velká skupina uvedla svíčkovou, vyplývá z průzkumu Nadace Kooperativa.

A nebyla by to večeře bez českého národního nápoje – piva. To si večer k jídlu občas dopřeje pětaosmdesát procent Čechů. A když se zeptáte třeba Plzeňanů, skoro deset procent z nich odpoví „pivo" i při dotazu, co se jim vybaví pod pojmem „poctivá večeře".

„Poctivá večeře nemusí být velká, bohatá nebo se skládat z několika chodů. Spíše než gastronomický zážitek je podle mého názoru důležitá příjemná atmosféra a klid, během kterého vás nic nepřekvapí. Pro mě je to důležitý okamžik, který strávím s rodinou, vypnu a odměním se za celodenní práci," shrnuje sládek Velkopopovického Kozla Vojta Homolka, který si k večeři rád dopřeje také dobře vychlazené pivo.

Nejdříve jedí v Hradci

Co se týče času večeře, v menších městech se hoduje v průměru o půl hodiny dříve než ve větších.

K večeři se tak nejčastěji zasedá kolem osmnácté hodiny. Nejdříve v Královéhradeckém kraji, kde je polovina obyvatel v šest večer už po jídle. Naopak v Praze si ho nejvíce lidí dopřává mezi půl sedmou a sedmou, nemálo z nich až po deváté.

Mimo domov večeří Češi 3,5krát do měsíce. Více než polovina z těch, kteří už vyrazí jíst „ven", s sebou vezme rodinu.