Starostové, podnikatelé, dělníci, ale také sládkové, hrobníci či „diplomované kosmetičky“. Kandidáti těchto a dalších stovek profesí se ucházejí o zvolení v komunálních volbách.

Deník u této příležitosti zanalyzoval zastoupení povolání na kandidátních listinách ve všech regionech České republiky.

Jak srovnání dopadlo?

Dělníci v pohraničí

Třeba na dělníky narazí voliči především v pohraničních obcích, konkrétně v okresech Tachov, Domažlice či Bruntál. Naopak nejméně se dělníci snaží proniknou do zastupitelstev ve velkých městech a v jejich okolí – konkrétně v okrese Praha-západ, v hlavním městě či v Brně.

Celkem logické je – díky přítomnosti největší automobilky v zemi – vítězství Mladoboleslavska v podílu kandidujících techniků. A podobné je to s lékaři v Plzni a zdravotními sestrami v Hradci Králové – jedná se o krajská města s velkými fakultními nemocnicemi.

Malé šance důchodců

Mnoho kandidátů v celé zemi uvedlo v kolonce povolání důchodce či penzista. Celkem se jedná o více než 21 tisíc lidí, tedy skoro deset procent kandidátů.

Když ale Deník zjišťoval, jaké profese mají solidní šance na zvolení, neb se jejich zástupci nacházejí na předních místech kandidátek, ukázalo se, že penzisté jsou spíše „výplní“ listin. V průměru se umísťují na jedenáctém místě. Ještě hůře jsou na tom studenti – na průměrné třinácté pozici.

Jako „maskoti“ kandidátek vystupují často i zdravotníci – lékaři jsou v průměru desátí, stejně jako zdravotní sestry. Naopak nejlépe mají k postům v zastupitelstvech nakročeno starostové či místostarostové, kterých v celé zemi kandiduje 4,6 tisíce. V průměru jsou na druhém místě kandidátek.