Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Královské nájemné: i přes půl milionu za úředníka

Rozdíly v nájmech, které platí úřady za pronajímané budovy, jsou extrémní. Stát tak zbytečně utrácí desítky milionů korun ročně.

4.10.2016
SDÍLEJ:

Foto: Deník Data / David Valenta

Poprask mezi státními úřady způsobilo ministerstvo financí, když na internetu dalo volně k dispozici informace o tom, jaké se platí nájmy ve více než třech tisících budov po celé republice.

Z údajů se totiž dá vyčíst, kde v posledních třech letech sedí nejdražší státní zaměstnanci – na kolik vyjde pronájem v přepočtu na jednoho úředníka. Ukázalo se, že rozdíly jsou extrémní.

Rekordmany jsou policisté sedící v Praze-Nuslích. Za každého ze 69 zaměstnanců, kteří v roce 2014 seděli 
v budově v ulici Sdružení, zaplatilo předloni pražské Krajské policejní ředitelství přes 600 tisíc korun za rok.

Stříbrnou příčku obsadil karlovarský Úřad práce s loňskými více než 400 tisíci za jednoho úředníka a třetí se v nelichotivém žebříčku umístil Okresní soud v Jihlavě, který v roce 2013 platil přes 270 tisíc za jednoho zaměstnance.

Z údajů zveřejněných Ministerstvem financí se přitom dá spočítat, že průměrná cena za pronájem činila v předchozích letech zhruba 24 tisíc za úředníka a rok (vynechají-li se budovy 
s nulovým nájmem).

Policie (i ostatní) se brání

Jak je možné, že třeba pražští policisté platili dle dat z Centrálního registru administrativních budov (CRAB) pětadvacetkrát víc, než je průměr?

Stát totiž prohrál spor 
s majitelem budovy, a proto musel v roce 2014 doplatit nájemné za předchozí roky.

"Částka ve výši 41 581 853 korun tedy neprezentuje roční nájemné, nýbrž nájemné za rok 2014 včetně jednorázové úhrady dřívějšího ušlého nájemného," hájí pražskou policii její mluvčí Andrea Zoulová a dodává, že i "údaj o počtu pracovníků je v důsledku administrativní chyby nepravdivý". Je pravda, že další rok už podle dat v registru na adrese pracovalo 290 policistů. A za jednoho se tak na nájmu platilo přes 12 tisíc korun.

Podobná vysvětlení mají 
i zástupci dalších úřadů, jejichž budovy figurují podle mezi těmi nejdražšími.

„V karlovarském objektu pracovalo až 14 projektových zaměstnanců," vysvětluje nelichotivé druhé místo mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková. Ti prý končili s tím, jak finalizovali projekty, až tam koncem roku zbyl jediný – který je uvedený v centrálním registru.

Další úřady přiznávají, že jejich úředníci prostě zadali do tabulky špatný počet lidí či spletli jiné údaje.

To je případ třetí nejdražší budovy - Okresního soudu v Jihlavě na třídě Legionářů. V roce 2013 se za ní platil nájem 19 560 904 koruny a pracovalo tam 72 zaměstnanců. Jenže v kolonce, kam se zapisuje počet metrů čtverečných pronajímané plochy, se skví v centrálním registru nula.

"Při přenosu údajů z podkladových informací došlo nedopatřením k zanesení nesprávných údajů do počítačového souboru a až následnému přenosu (již nesprávných údajů) do zveřejněné tabulky. Na zajištění nápravy samozřejmě pracujeme," uvádí Lenka Smutná Polachová, zastupující tiskovou mluvčí nadřízeného Krajského soudu v Brně. Ve zmíněném roce 2013 prý už jihlavský soud sídlil ve vlastní budově a nájemné nehradil.

Vyhozené desítky milionů

Jenže nejen kvůli podobným administrativním chybám nemůže stát efektivně spravovat své budovy 
a hlídat hrazené nájemné. A že je co kontrolovat.

Zbytečně totiž platí desítky milionů korun ročně navíc.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který zmíněný centrální systém spravuje, dokázal za poslední rok snížit výdaje státu na provoz 
a údržbu administrativních budov o čtyři sta milionů korun. Na nájemném konkrétně ušetřil 77 milionů. A to i díky kontrole údajů vkládaných do systému CRAB.

"Jdeme město po městě a přesouváme úředníky z nestátních budov do státních, nebo alespoň do levnějších pronájmů," tvrdí Radek Ležatka, mluvčí úřadu. "V každé obci provádíme inventuru nájemních vztahů, porovnáváme průměrný výdaj za nájem na metr čtvereční plochy státem hrazený a inkasovaný. Pokud nájemné hrazené státem je vyšší než průměrné (nebo státem inkasované), zasíláme státní instituci analýzu a vyzýváme k nápravě."

Havlíčkův Brod "vyčištěn"

Konkrétně to popisuje na příkladu Havlíčkova Brodu, který byl z pohledu státu "vyčištěn od komerčních nájmů".

Ve městě si prostory pronajímala jen Státní veterinární správa, která spadá pod Ministerstvo zemědělství. To přitom mělo ve městě vlastní budovu s volnou kancelářskou plochou, která čtyřikrát převyšovala potřeby Státní veterinární správy.

A co navíc: veterináři platili nájem 875 korun za metr čtvereční a rok. Naopak ministerstvo ze své budovy inkasovalo jen polovinu této částky - účtovalo si od 473 korun za metr a rok.

"Po našem upozornění byla ke dni 1. listopadu 2015 Státní veterinární správa přemístěna do státní budovy Ministerstva zemědělství," říká Ležatka.

Zmenšit a zlevnit

Za poslední rok se mírně snížila i rozloha kanceláří, která připadá na jednho úředníka - a to z 13,50 metru na 13,04.

"Cílem je dvanáct metrů kancelářské plochy na zaměstnance - obdoba stavu v Belgii nebo v Německu. Všechny státní instituce, které převyšují tuto plochu, vyzýváme k nápravě," dodává Ležatka.

Nicméně komerční firmy se spokojí s ještě menší plochou.

"Standardně se počítá s deseti metry čtverečními na jednoho zaměstnance," poznamenává Katarina Wojtusiak z realitněporadenské společnosti CBRE.

Autor: Aleš Vojíř, Jiří Jelínek

4.10.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jídla v odpadcích ubude. Řetězce povinně pošlou neprodejné potraviny na charitu

Ze 785 kilogramů potravin průměrného Čecha skončí ročně v odpadu až 200 kilo. Staří vyhazují méně jídla než mládež.

Kde žijí nejchudší a nejbohatší důchodci?

/INTERAKTIVNÍ MAPA/ Nejvyšší starobní důchody berou muži v bývalých hornických okresech. Ženy na průměr nedosáhnou nikde.

Lyžařská sezona startuje. Denní skipas vychází na 580 korun

/INTERAKTIVNÍ MAPA/ Tisíce lyžařů si o nadcházejícím víkendu užijí zahájení zimní sezony na tuzemských horách a kopcích.

Místem pro život je Praha. „Medaile“ si odnášejí i jižní Čechy a Hradecko

/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ Srovnávací průzkum hodnotil 54 kritérií v osmi oblastech. Nejméně bodů získal Středočeský kraj.

Babišův účtenkový vesmír aneb Rok od startu EET

/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ Hospodští a obchodníci už poslali do EET systému 3,3 miliardy účtenek v celkové hodnotě přes 1160 miliard korun. Kdy brali Češi jejich obchody útokem a kdy nejčastěji chodili "na jedno"? Zdatovali jsme účtenky den po dni, hodinu po hodině.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT