Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Letošní úroda? Bída. Skoro všechny kraje hlásí: Bude méně obilí, brambor i řepky

/INFOGRAFIKA/ Nejhorší situace je na jihu Moravy. Zejména kvůli počasí. Česko má problém s bramborami. Stále ubývá plocha, na které se pěstují, není v nich soběstačné.

31.10.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/Libor Plíhal

Toť jest ta země, o kteréž častokrát jsem vám pravil a do ní vás uvésti slíbil, země vám zaslíbená, zvěří a ptákův plná, medem a mlékem oplývající, pravil dle Václava Hájka z Libočan Praotec Čech, když zřel českou krajinu.

Kdyby se z Řípu rozhlédl dnes, musel by v rámci objektivity dodat, že země v poslední době oplývá do značné míry také žlutými lány s řepkou.

Deník srovnal, jaké plodiny se pěstují na tuzemských polích a jaká situace panovala před čtvrt stoletím. Výsledek musí být oku vnímavého Čecha 21. století povědomý.

Řepka a kukuřice místo obilí a brambor

VŠUDE ŽLUTO

Téměř na trojnásobek se rozprostřely lány se zmíněnou řepkou. Výrazně přibylo i kukuřičných polí.

Naopak o polovinu ubyly plochy ječmenu a o dvě třetiny žita. Řádků brambor je dokonce o skoro 80 procent méně než v roce 1992.

PŠENICE SE DRŽÍ

Z klasických obilovin se drží jen pšenice, která se nyní pěstuje na ploše o desetinu větší. „Rozhoduje finální použití a tedy tržní poptávka. Pšenice slouží jak k výživě lidí, tak i na výrobu bioetanolu,“ říká analytik Agrární komory ČR Jiří Felčárek.

„Pro další obiloviny je menší odbyt – ať už jde o snížení podílu žita pro pekárenské účely, či použití obilovin na krmiva pro hospodářská zvířata, jejichž stavy stále klesají a produkci tedy není jak zkrmit,“ dodává Felčárek.

BRAMBOROVÁ BÍDA

Jestli je situace s nějakou plodinou v poslední době opravdu špatná, jde o brambory, v nichž už není Česko ani soběstačné.

„Plochy brambor pořád klesají, což je škoda,“ říká agrární analytik Petr Havel. „Hektarové výnosy jsou u nich nižší než ve vyspělých státech, což v praxi znamená, že zemědělci jsou méně konkurenceschopní a potřebují prodat za vyšší cenu, aby vůbec vydělali.“

Souvisí to podle něj i s tím, že se zemáky u nás historicky pěstují na horších půdách v podhorských oblastech. Ostatně i v roce 2017 byla největší plocha osázená na Vysočině.

„Dlouhodobě říkám, že by měly mít status plodiny, která patří víc do nížin i na úkor řepky či obilí,“ dodává Havel.

Češi proto stále ve větší míře konzumují erteple z ciziny.

„V mnoha případech tyto dovozy nedosahují kvality, na kterou jsou naši spotřebitelé zvyklí (například škrobové odrůdy jarních brambor z Egypta mají velké výnosy, ale bídnou chuť), ale roli zde hraje jejich cena,“ přidává se Felčárek.

HODNĚ CHUDÁ ÚRODA

Ba co víc. Tuzemská úroda plodin po staletí prověřených i těch novodobých bude letos ve srovnání s loňskem výrazně nižší.

Zemědělští experti z Českého statistického úřadu odhadují, že zmíněných brambor se sklidilo o 12 procent méně než loni, obilovin o 15 procent.

„Největší propad jsme zaznamenali u kukuřice na zrno, které se sklidilo téměř o 40 procent méně než loni. Také úroda kukuřice na zeleno a siláž se předpokládá meziročně nižší, a to o jednu pětinu,“ říká Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí Českého statistického úřadu.

Na vině je nepříznivé počasí, především sucho.

Když Deník porovnal data odhadované úrody za jednotlivé kraje, ukázalo se, že pokles zaznamenají prakticky všechny regiony.

Nejhorší situace je přitom na jižní Moravě. Například úroda kukuřice na zrno, která se v tomto regionu rozprostírá na největší ploše ze všech krajů, bude zřejmě o 44 procent nižší než v loňském roce.

„Úroda mnohých plodin je nižší, nicméně je třeba říct, že to není žádná tragédie. U kukuřice, řepky i obilí jsme už měli i horší roky,“ uklidňuje situaci analytik Havel.

CO ŠKODÍ POLI

I v úvodu zmíněné řepky se letos podle odhadu statistiků sklidilo o 16 procent méně než loni.

Přestože její lány nemají mezi laickou veřejností dobré jméno, polím dle Felčárka prospívá. „Díky jedenácti měsícům růstu na poli (cca září až červenec dalšího roku) působí protierozně a je výbornou zlepšující předplodinou pro obiloviny,“ říká analytik Agrární komory.  Pěstitelé za ni navíc dostanou dobrou cenu – zpracovává se na bionaftu, vyváží se do Německa, vyrábí se z ní potravinářský olej.

Polím nejvíc škodí kukuřice a cukrovka. „Jsou to širokořádkové plodiny, zvyšují erozi, což je špatné pro krajinu i pro zemědělce,“ dodává Havel. 

Autor: Aleš Vojíř, Barbora Janauerová

31.10.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rozdělená země? Méně než při minulých prezidentských volbách

/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ Hlasovali v prezidentských volbách lidé ve velkých městech výrazně jinak než ti na venkově? Deník zanalyzoval výsledky prvního kola podle velikostí obcí a jednotlivých krajů.

Jak dopadly volby v obcích. A kdo má větší šanci vyhrát: Zeman či Drahoš?

/INTERAKTIVNÍ MAPA/ Proklikejte si, jak dopadly prezidentské volby ve vaší obci. Kde by lidé poslali Miloše Zemana či Jiřího Drahoše na Pražský hrad hned v prvním kole?

Velká volební rekapitulace aneb Jak jsme si minule vybrali prezidenta

/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ V historicky první přímé volbě hlavy státu se prezidentem stal Miloš Zeman. Připomeňte si, jak před pěti lety probíhalo soupeření devíti kandidátů o nejvyšší hradní post.

Osobnosti regionů exkluzivně: Prezidentem se opět stane Zeman, porazí Drahoše

578 lékařů, učitelů, podnikatelů, umělců a dalších regionálních elit odpovídalo na dotazy, kdo po volbách ovládne Pražský hrad. Podle 44 procent respondentů to bude Miloš Zeman.

Zajatci eskalátorů. Troje schody uzavřeny, další to čeká

/INFOGRAFIKA/ Omezení u vstupu do některých stanic metra budou pokračovat i letos. Komplikace by měly lidé očekávat například na Karlově náměstí, Opatově nebo ve stanici Dejvická. 

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT
>