Jakého prezidenta si přejí osobnosti českých, moravských a slezských regionů? Především takového, který dokáže vládnout v plné fyzické a psychické kondici.

Zdraví prezidenta je důležité pro 91 procent z více než šesti stovek lékařů, učitelů, podnikatelů, umělců a dalších regionálních elit, které v rámci Panelu Deníku odpovídaly na dotazy související s nadcházející přímou volbou hlavy státu.

O zdravotním stavu kandidátů na prezidenta se v posledních měsících diskutuje zejména poté, co Miloše Zemana museli během návštěvy Číny na focení s dalšími státníky dovézt na elektrickém vozíku.

Zeman trpí polyfunkční neuropatií, kvůli které nemá cit v nohou od kotníků dolů. Což souvisí s cukrovkou, se kterou se dlouhodobě potýká. Nicméně podle jeho ošetřujícího lékaře Miloslava Kalaše se podařilo dostat cukr v prezidentově krvi pod kontrolu. Zeman dle něj netrpí žádnou vážnou chorobou, jen bývá unavený z náročného programu.

A jak jsou na tom se zdravím další kandidáti, kteří mají podle průzkumů veřejného mínění šanci postoupit do druhého kola?

Jiří Drahoš přiznal, že bere prášky na zvýšený krevní tlak, Michal Horáček zveřejnil hned několik podrobných lékařských zpráv a Mirek Topolánek tvrdí, že cukrovku zjištěnou před osmi lety dostal pod kontrolu.

Pro 88 procent respondentů Panelu Deníku je vedle zdraví potenciálního prezidenta důležité také to, jak bude vybírat nejbližší spolupracovníky. Což se dá přisoudit reakci na fakt, že Zemanův hradní kancléř Vratislav Mynář za pět let nezískal bezpečnostní prověrku na stupeň Přísně tajné. Národní bezpečnostní úřad mu ji neudělil. Poslanci Starostů a nezávislých proto nyní navrhli zákon, který by ji budoucím kancléřům předepsal povinně.

Čtyři z pěti regionálních osobností si také nepřejí, aby prezident jmenoval premiérem stíhaného člověka, tedy aby Andrej Babiš nedostal šanci sestavit vládu – i když nyní formálně obviněn není. Po podzimních sněmovních volbách získal znovu imunitu, policie požádala o jeho opětovné vydání ke stíhání. Poslanci o něm ale zatím nerozhodli.