Pomyslné mzdové nůžky mezi příjmy Pražanů a lidmi v regionech se zavírají. Zaměstnanci v hlavním městě sice stále vydělávají v průměru o 7700 korun za měsíc víc, než je průměr celé země, ale tento rozdíl se za posledních šest let zmenšil o pětistovku. Konkrétně v pokrizovém roce 2011 (kdy byla mezera v platech největší) vydělávali Pražané o 8221 korun hrubého víc.

Druhá pozitivní zpráva zní: náskok Prahy stahují všechny kraje bez výjimky.

Plzeňský skok

Nejblíže k platu v metropoli mají Středočeši následovaní zaměstnanci z Plzeňska a z Jihomoravského kraje. Ti všichni v průměru berou přes tři čtvrtiny pražské mzdy.

Právě na zmíněném Plzeňsku se navíc mzdové nůžky zavíraly od roku 2011 nejrychleji. Je to vcelku logické: ekonomové sbližování platů vysvětlují tím, že přidáno dostávají především lidé v průmyslu – a ten má na Plzeňsku dlouholetou tradici.

„Nadprůměrně v posledních letech rostly především mzdy ve zpracovatelském průmyslu,“ potvrzuje ekonom společnosti Akcenta Miroslav Novák. A jelikož je v hlavním městě ve srovnání s jinými kraji relativně méně výroby, logicky se zavírají i mzdové nůžky.

„V Česku přibylo od 2013 přes 220 tisíc nových pracovních míst, hlavně v regionech, nezaměstnanost se dostala na historické minimum,“ poznamenává ekonom z fondu Quant a poradce ministra financí Aleš Michl. „Potřebné nové zaměstnance pak musejí firmy v regionech lákat na vyšší mzdy.“

Platy Pražanů a lidí ve zbytku republiky se budou podle analytiků sbližovat i v nejbližších čtvrtletích.

„Pokud se bude dál dařit exportu, mzdy v regionech půjdou nahoru,“ potvrzuje Michl. „Když se však průmysl, třeba automobilový, dostane do recese, pak Praha regionům zase uteče.“

Platy versus bydlení

Mají lidé v regionech závidět Pražanům jejich příjmy?

Za potraviny a běžné spotřební zboží platí zákazníci v celé republice přibližně stejně. Služby jsou v metropoli už o poznání dražší. A pořízení vlastního bydlení je pro Pražany na hranici možného. Obyvatel hlavního města s průměrným pražským platem by musel šetřit 15 let, aby si za něj mohl pořídit starší třípokojový byt. Což je o sedm let delší doba než jinde v republice.

Navíc v každé evropské zemi lze najít region, kde berou lidé výrazně více, než je průměr země.

„Mzdy v Bratislavě, Varšavě či Budapešti jsou zhruba o třetinu vyšší, než je průměr na Slovensku, v Polsku či Maďarsku. A v Londýně jsou vyšší dokonce skoro o 50 procent oproti zbylým oblastem Velké Británie,“ dodává Novák.

Neférově nízké

Když se tuzemské platy vezmou jako celek a srovnají se s tím, co zaměstnanci během pracovní doby vyprodukují, ukáže se, že ve srovnání s Evropou dostáváme neférově málo.

Zjednodušeně řečeno: zatímco Češi pracují za 62 procent průměrné evropské mzdy, hodnota toho, co vyrobí, je na úrovni 87 procent průměru unie.

Rozdíl činí 25 procentních bodů. Když odhlédneme od specifické situace Lucemburska a Irska – je to nejvyšší nepoměr v Evropě.