Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rakovina, choroby srdce, cukrovka. Chronické nemoci trápí už 3,5 milionu Čechů

/INFOGRAFIKA/ Nejhůř jsou na tom málo vzdělaní lidé z chudších regionů. Nemocných bude nadále přibývat.

18.1.2018 1
SDÍLEJ:

Jsou horší než krize, živelné katastrofy nebo pandemie – každoročně zabijí miliony lidí. Dalším seberou možnost pracovat. Řeč je o chronických chorobách.

V Česku už jimi trpí více než třetina populace a pětina na ně dokonce umírá.

Podle Světové zdravotnické organizace jde o jedenáctý nejhorší výsledek v Evropě. Víc pacientů už lékaři napočítali jen na východě od nás nebo v Polsku a Chorvatsku. A bude hůř.

„Počet chronicky nemocných, stejně jako úmrtí na tyto choroby, vzroste do roku 2030 na dvojnásobek,“ odhaduje Anne Staehr Johansenová ze Světové zdravotnická organizace.

Zapravdu jí dává i šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek: „Jen pacientů s rakovinou bude podle našich prognóz v dalších dvou dekádách o pětinu víc.“
Šířit se bude i cukrovka nebo demence.

Kromě nezdravého životního stylu či znečištěného ovzduší za to může hlavně stárnutí populace – chronické nemoci se totiž často pojí právě s vyšším věkem.

S tím ovšem porostou i výdaje na léčení. Už dnes spolykají chronické nemoci zhruba tři čtvrtiny z balíku peněz na zdravotnictví – to je kolem 240 miliard korun.

Přitom by se těmto nemocem dalo předcházet. „Češi by ale museli snížit rizikové faktory – například spotřebu alkoholu, kterého zkonzumují dvakrát víc, než je průměr unie, konkrétně 11,9 litru na osobu,“ uvedl eurokomisař pro zdraví Vytenis Andriukaitis. Měli by také pořádně zhubnout a zanechat kouření.

Posílit by se měla také primární zdravotní péče.

„Třem čtvrtinám úmrtí by se dalo vyhnout tím, že začneme s léčbou už při prvních symptomech. Zdravotníci se místo toho snaží investovat do vyspělých technologií. To sice úmrtnost snižuje, ale stojí to opravdu hodně,“ poukazuje Johansenová.

Podle zlínského diabetologa Jaroslava Rybky by pomohl i hospodářský růst. Statistiky totiž dokládají, že chudší oblasti jsou na tom mnohem hůř. „Lidé tam trpí obezitou, protože si kupují levnější a méně kvalitní potraviny,“ domnívá se Rybka. V Česku je největší procento chronicky nemocných zejména na Vysočině a v moravských regionech.

Svou roli ale může sehrát také vzdělání: s dlouhodobým zdravotním neduhem se potýká jen asi pětina vysokoškoláků, u lidí se základním vzděláním je to skoro polovina.

Autor: Veronika Rodriguez

18.1.2018 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

SERVIS

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Automaty s ročním zpožděním masivně mizí z obcí. Jejich počet klesl na polovinu

/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ Na začátku února mělo v zemi povolení 31 tisíc automatů. Skoro 13 tisíc jich skončí s koncem měsíce.

Miliony Čechů utekly z vesnic do měst. Odkud nejvíc?

/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ Ve městech nyní žijí tři čtvrtiny obyvatel. Lidé do nich z venkova houfně mizeli už za Rakouska-Uherska. Proklikejte si, jak se měnil počet obyvatel ve vaší obci.

Češi jsou nejtlustší v historii. Děti nevyjímaje

/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ Většina mužů a žen v zemi trpí nadváhou nebo je obézní. Výrazně přibývá otylých chlapců a dívek.

Po kom je pojmenováno nejvíc ulic v zemi: Komenský vítězí nad Husem a Tyršem

/INTERAKTIVNÍ MAPA/ Deník zanalyzoval názvy více než 80 tisíc ulic a náměstí. Proklikejte si, kde mají Komenského, Smetanovu či Žižkovu ulici.

Hrdinové prvňáků? Princezna Elsa a Spider-Man

Deník se zeptal 357 žáků prvních tříd, kdo je podle nich největší hrdina. Vedle pohádkových postav bodovali i nejbližší členové rodiny: na třetím místě se umístil taťka a pátou pozici obsadila mamka.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT