Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Rybníků v zemi přibývá. Krčína ale překonáme stěží

/INFOGRAFIKA/ Vodní plochy v Česku se za poslední dvě desítky let rozrostly o 6,5 tisíce hektarů. Stát podporuje stavbu dalších nádrží, chce tak bojovat se suchem.

26.9.2017
SDÍLEJ:

Rybník. Ilustrační foto.Foto: Shutterstock.com

Budujte vodní plochy, pomůžete zadržovat vodu v krajině a zabráníte tak suchu, hřímají před volbami politici. „Pro udržení vody v krajině je potřeba obnova malých, středních i velkých rybníků,“ nechal se před nedávnem slyšet i prezident Miloš Zeman.

Deník se proto rozhodl porovnat, jak se v jednotlivých koutech Česka stavěly, či vysoušely rybníky, nádrže a přehrady v posledních dvou desetiletích.

Ukázalo se, že od roku 1996 do loňska přibylo v celé zemi 6,5 tisíce hektarů vodních ploch. Jejich výměra podle Českého úřadu katastrálního a zeměměřičského přitom vzrostla ve všech krajích země.

Třetina Krčína

Kupříkladu rybníků a nádrží je v České republice podle poslední Zprávy o stavu vodního hospodářství kolem 24 tisíc, zabírají plochu zhruba 52 tisíc hektarů.

Nové se staví a staré opravují.

„Od roku 2007 do 2015 bylo v rámci programu Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží realizováno 296 akcí, z toho ve 44 případech šlo o výstavbu nových, v 54 o obnovu a ve 186 se jednalo o rekonstrukci či odbahnění rybníků,“ vyjmenovává mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Resort od roku 2016 podporuje i výstavbu obecních rybníků. Doposud přišlo 22 žádostí, některá díla se už staví.

Další peníze rozdává ministerstvo životního prostředí. „Jen v letech 2014 a 2015 jsme v rámci dočerpání minulého programového období podpořili 250 nových projektů na obnovu rybníků, tůní, mokřadů,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Jarmila Krebsová. „V následném operačním programu bylo již schváleno 149 projektů na budování či obnovu.“

I když nových rybníků přibývá po desítkách ročně, k situaci v dobách slavného rybníkáře Jakuba Krčína se ani zdaleka nepřibližujeme – tehdy rybníky na území českých zemí zabíraly trojnásobnou plochu té dnešní. Koncem 16. století činila dle odhadů 180 tisíc hektarů.

Pro srovnání: to je víc, než kolik je v současnosti na území České republiky všech vodních ploch – tedy včetně řek, potoků i novodobých velkých přehrad.

Pomůže to vůbec?

Zásadní otázka zní, zda nově budované či rekonstruované rybníky a vodní nádrže opravdu výrazně přispějí v boji proti suchu.

„Navýšení rozlohy vodních ploch v České republice je pozitivní zejména ve vztahu k adaptaci na probíhající změnu klimatu. Lesy, mokřady a rybníky výparem vody ochlazují okolní vzduch, podporují malý koloběh vody a tvorbu srážek, vyrovnávají rozdíly extrémních teplot nebo srážek,“ tlumočí pohled ministerstva životního prostředí mluvčí Krebsová.

„Účinnost rybníků za sucha je spíše lokální, ale v jejich okolí se udrží vyšší hladina podzemní vody a dopady sucha na okolní vegetaci se projeví mnohem později,“ dodává Ježková z resortu zemědělství.

Část expertů ale mírní nadšení z toho, že budování rybníků nějak výrazně pomůže v boji proti suchu.

„Není pochyb, že budováním vodních nádrží, zejména drobných, se odtok vody z krajiny zpomalí,“ napsal v reakci na Zemanova slova pro Hospodářské noviny exministr životního prostředí Ladislav Miko.

„Skutečná schopnost rybníků zadržet vodu je ale nepoměrně menší než jejich objem, to bychom je museli každý rok zcela vypustit a zase naplnit − je tedy reálně dána pouze rozdílem objemu mezi minimální a maximální hladinou,“ dodal Miko.

Autor: Aleš Vojíř

26.9.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nových bytů vzniklo od roku 1999 víc, než kolik přibylo Pražanů

/INFOGRAFIKA/ Zájem lidí o nové bydlení je obrovský. Metr čtvereční nyní developeři nabízejí za 92 600 korun.

Praha láká rekordní počty Asiatů. I díky filmům a seriálům

/INFOGRAFIKA/ V prvním pololetí navštívilo metropoli půl milionu asijských turistů. Nejvýrazněji přibylo Číňanů a Korejců.

Když nemáte máslo, tak tam dejte sádlo. Deník srovnal ceny alternativ k máslu

/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ Při pohledu na titulní strany deníků či strkanice v obchodech by se mohlo zdát, že Česko zasáhla máslová apokalypsa. Čtvrtkilová kostka se prodává v průměru za 52 korun, za poslední dva roky cena narostla skoro o 15 korun. Výrazně prý proto zdraží i vánoční cukroví.

Češi jsou ve srovnání s Evropany ranní ptáčata

/INFOGRAFIKA/ V době, kdy naprostá většina českých zaměstnanců malých a středních podniků už pracuje, jejich evropští kolegové teprve míří do továren a kanceláří. Vyplývá to z průzkumu společnosti Microsoft mezi třinácti tisíci respondenty z dvacítky zemí starého kontinentu.

Silnice, korupce i drahá voda. Problémy, které nejvíc trápí Čechy

/EXKLUZIVNÍ PRŮZKUM/ S jakými potížemi se potýkají lidé v regionech České republiky? 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení