Budujte vodní plochy, pomůžete zadržovat vodu v krajině a zabráníte tak suchu, hřímají před volbami politici. „Pro udržení vody v krajině je potřeba obnova malých, středních i velkých rybníků,“ nechal se před nedávnem slyšet i prezident Miloš Zeman.

Deník se proto rozhodl porovnat, jak se v jednotlivých koutech Česka stavěly, či vysoušely rybníky, nádrže a přehrady v posledních dvou desetiletích.

Ukázalo se, že od roku 1996 do loňska přibylo v celé zemi 6,5 tisíce hektarů vodních ploch. Jejich výměra podle Českého úřadu katastrálního a zeměměřičského přitom vzrostla ve všech krajích země.

Zdroj: Deník Data / Aleš Vojíř a David Valenta

Třetina Krčína

Kupříkladu rybníků a nádrží je v České republice podle poslední Zprávy o stavu vodního hospodářství kolem 24 tisíc, zabírají plochu zhruba 52 tisíc hektarů.

Nové se staví a staré opravují.

„Od roku 2007 do 2015 bylo v rámci programu Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží realizováno 296 akcí, z toho ve 44 případech šlo o výstavbu nových, v 54 o obnovu a ve 186 se jednalo o rekonstrukci či odbahnění rybníků,“ vyjmenovává mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Resort od roku 2016 podporuje i výstavbu obecních rybníků. Doposud přišlo 22 žádostí, některá díla se už staví.

Další peníze rozdává ministerstvo životního prostředí. „Jen v letech 2014 a 2015 jsme v rámci dočerpání minulého programového období podpořili 250 nových projektů na obnovu rybníků, tůní, mokřadů,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Jarmila Krebsová. „V následném operačním programu bylo již schváleno 149 projektů na budování či obnovu.“

I když nových rybníků přibývá po desítkách ročně, k situaci v dobách slavného rybníkáře Jakuba Krčína se ani zdaleka nepřibližujeme – tehdy rybníky na území českých zemí zabíraly trojnásobnou plochu té dnešní. Koncem 16. století činila dle odhadů 180 tisíc hektarů.

Děti. Ilustrační foto.
Nemanželské děti: nový rekord

Pro srovnání: to je víc, než kolik je v současnosti na území České republiky všech vodních ploch – tedy včetně řek, potoků i novodobých velkých přehrad.

Pomůže to vůbec?

Zásadní otázka zní, zda nově budované či rekonstruované rybníky a vodní nádrže opravdu výrazně přispějí v boji proti suchu.

„Navýšení rozlohy vodních ploch v České republice je pozitivní zejména ve vztahu k adaptaci na probíhající změnu klimatu. Lesy, mokřady a rybníky výparem vody ochlazují okolní vzduch, podporují malý koloběh vody a tvorbu srážek, vyrovnávají rozdíly extrémních teplot nebo srážek,“ tlumočí pohled ministerstva životního prostředí mluvčí Krebsová.

„Účinnost rybníků za sucha je spíše lokální, ale v jejich okolí se udrží vyšší hladina podzemní vody a dopady sucha na okolní vegetaci se projeví mnohem později,“ dodává Ježková z resortu zemědělství.

Část expertů ale mírní nadšení z toho, že budování rybníků nějak výrazně pomůže v boji proti suchu.

„Není pochyb, že budováním vodních nádrží, zejména drobných, se odtok vody z krajiny zpomalí,“ napsal v reakci na Zemanova slova pro Hospodářské noviny exministr životního prostředí Ladislav Miko.

„Skutečná schopnost rybníků zadržet vodu je ale nepoměrně menší než jejich objem, to bychom je museli každý rok zcela vypustit a zase naplnit − je tedy reálně dána pouze rozdílem objemu mezi minimální a maximální hladinou,“ dodal Miko.