Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stát pátrá po majitelích čtyř tisíc domů. Když se nepřihlásí, přijdou o ně

O vydání nemovitostí po sedlácích, emigrantech či obětech války žádají tisíce Čechů ročně. Uspějí jen stovky z nich.

17.1.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník / Vít Šimánek

Divoké dějinné zvraty minulého století způsobily, že se státu nepodařilo dohledat 163 tisíc majitelů pozemků a budov zapsaných v katastru nemovitostí.

Nejde přitom jen o malá políčka či louky, ale také o lukrativní stavby. Více než čtyřem tisícům „nejasně identifikovaných" osob tak patří i rodinné domy, činžáky, chaty, garáže či statky. Nezřídka jde o nemovitosti po sedlácích, emigrantech či obětech první i druhé světové války.

Původní vlastníci (či spíše jejich dědicové) mají přitom už jen necelých sedm let, aby se o pozemky a budovy přihlásili. Pokud tak neučiní, definitivně propadnou státu.

Konkrétně se tak pátrá po jednapadesáti spoluvlastnících bytových a devíti stovkách rodinných domů či více než tisícovce lidí, kterým patří „stavby pro rodinnou rekreaci", tedy chaty a chalupy.

Nejvíce neznámých majitelů mají budovy ve Středočeském, Jihomoravském a Ústeckém kraji. Naopak nejméně na Karlovarsku a Liberecku.

Často jen shoda jmen

Majetku po domnělých prapředcích, „strýčcích a tetičkách" se domáhají tisíce Čechů ročně. Do poloviny prázdnin loňského roku (poslední známá data) bylo zahájeno řízení u téměř 32 tisíc nemovitostí.

Nicméně dohledat skutečné vlastníky či právoplatné dědice se podaří jen ve stovkách případů ročně, odhaduje Radek Ležatka, mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který má agendu nejasných majitelů nemovitostí na starosti.

V 90 % případů se o nemovitosti hlásí lidé, kteří mají s původním majitelem jen shodné jméno.

„Z dosavadních zkušeností s prošetřováním žádostí vyplývá, že doložit nějakým dokladem své příbuzenství je schopno jen přibližně deset procent žadatelů," podotýká Ležatka.

Zhruba v devadesáti procentech případů se tak o nemovitosti hlásí lidé, kteří mají s původním majitelem jen shodné jméno.

Jak doložit strýčka

Pokud lidé v seznamech bývalých vlastníků najdou jméno domnělého příbuzného, jak postupovat?

Měli by si připravit rodné, oddací či úmrtní listy. A také doklady týkající se konkrétní nemovitosti – tedy kupní smlouvy, výpisy z pozemkových evidencí a podobně.

Jaké písemnosti přinést, žadatelům poradí regionální pobočky úřadu pro zastupování státu. „Doklady je možné najít v archivech, v pozemkových knihách, na obecních úřadech nebo třeba na matrikách," říká Ležatka.

„V případě, že se zjistí, že vlastník je po smrti, je potřeba znovu otevřít dědické řízení," dodává Ležatka.

Majitel zcela neznámý

U téměř desítky tisíc nemovitostí je v katastru uvedený vlastník neznámý. U zbytku stát ví alespoň nějakou informaci – jak se původní vlastník jmenoval či kde kdysi bydlel.

Nezřídka je ale jako místo posledního známého bydliště uvedena zahraniční adresa. Například u jednoho bytového domu v pražských Košířích je uvedeno pět dosud nedohledaných spolumajitelů. Jenže stopa po Jaroslavu Peterovi se ztrácí v Brazílii, po Václavu Mrázovi ve Španělsku a po Rudolfu Mrázovi v Portugalsku.

Občas se jedná o ruiny

Po majitelích nemovitostí často pátrají na vlastní pěst i starostové a další úřady.

Část z budov, u kterých stát neumí jednoznačně určit majitele, jsou totiž ruiny, které často brzdí obce v rozvoji.

V Libořicích na Žatecku taková nemovitost ohrožuje dům a pozemek, který s ní sousedí. „Máme tam dvorek s bazénem a obvodové zdi toho zbořeniště hrozí, že se sesypou přímo k nám," líčí nešťastně libořická starostka Eva Vráblíková.

Problém se táhne desítky let, už od druhé světové války. Jediný syn majitelů padl. Dům s pozemkem neměl kdo zdědit. A problémy se táhnou až dodnes. „Nemáme to ani od koho koupit," povzdechla si starostka Vráblíková.

„Může se jednat o dva tři čtvereční metry pozemku, ale i takové vlastnictví či spoluvlastnictví s neznámých vlastníkem brání třeba stavbě silnice, chodníku či parkoviště nebo neumožní žádat při investiční akci o dotaci," uvedl již dříve pro Plzeňský deník právník Miloslav Kreysa, jenž se dlouhodobě zabývá vyhledáváním neznámých vlastníků nemovitostí pro potřeby měst, obcí i fyzických osob.

Autor: Aleš Vojíř, Janni Vorlíček, Jiří Šantora

17.1.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nových bytů vzniklo od roku 1999 víc, než kolik přibylo Pražanů

/INFOGRAFIKA/ Zájem lidí o nové bydlení je obrovský. Metr čtvereční nyní developeři nabízejí za 92 600 korun.

Rybníků v zemi přibývá. Krčína ale překonáme stěží

/INFOGRAFIKA/ Vodní plochy v Česku se za poslední dvě desítky let rozrostly o 6,5 tisíce hektarů. Stát podporuje stavbu dalších nádrží, chce tak bojovat se suchem.

Praha láká rekordní počty Asiatů. I díky filmům a seriálům

/INFOGRAFIKA/ V prvním pololetí navštívilo metropoli půl milionu asijských turistů. Nejvýrazněji přibylo Číňanů a Korejců.

Když nemáte máslo, tak tam dejte sádlo. Deník srovnal ceny alternativ k máslu

/INTERAKTIVNÍ INFOGRAFIKA/ Při pohledu na titulní strany deníků či strkanice v obchodech by se mohlo zdát, že Česko zasáhla máslová apokalypsa. Čtvrtkilová kostka se prodává v průměru za 52 korun, za poslední dva roky cena narostla skoro o 15 korun. Výrazně prý proto zdraží i vánoční cukroví.

Češi jsou ve srovnání s Evropany ranní ptáčata

/INFOGRAFIKA/ V době, kdy naprostá většina českých zaměstnanců malých a středních podniků už pracuje, jejich evropští kolegové teprve míří do továren a kanceláří. Vyplývá to z průzkumu společnosti Microsoft mezi třinácti tisíci respondenty z dvacítky zemí starého kontinentu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení