Každý den třítisíckrát se českými, moravskými a slezskými městy i vesnicemi rozléhá houkání sanitek. Zdravotničtí záchranáři tak v loňském roce opět pokořili rekord v počtu výjezdů: celkem zasahovali v 1 094 808 případech. Bylo jich tedy o 22 tisíc více než předloni.

K pacientům v Česku tak vyrážely sanitky v průměru dvakrát do minuty.

„Na jednu stranu je jistě potěšující, že se zdravotní záchranná služba těší takové důvěře občanů,“ komentuje čísla prezident asociace záchranek a zároveň ředitel té jihočeské Marek Slabý. „Na druhou stranu čísla ukazují, že je někde v systému zdravotnictví chyba.“

Nejvíc stonající Češi?

Sanitky totiž mají ze zákona povinnost poskytovat především přednemocniční péči lidem se závažným postižením zdraví nebo v přímém ohrožení života.

„Pokud by zdravotní záchranná služba vyjížděla pouze k těmto případům, pak jsou Češi nejvážněji stonajícím národem v Evropě, ne-li na světě. Víme však, že tomu tak bezpochyby není,“ glosuje Slabý.

Dle asociace stojí za vysokým počtem zásahů i to, že v některých regionech chybějí lékaři a zdravotní péče je tak špatně dostupná.

Navíc si pacienti často volají sanitky jako „taxi“ do nemocnice či jako bezplatnou pohotovost – navíc s přednostním přístupem k vyšetření v nemocnici.

„Můžete namítnout, že dispečer může takový neindikovaný stav odmítnout. To je sice pravda, ale platí to jen do padesáté nadávky a třetí stížnosti. Poté zpravidla rezignuje,“ dodává Slabý.

Resuscitace Ostravy

Co se týká výjezdů k těm skutečně závažným zdravotním komplikacím, téměř dvěstětisíckrát spěchali záchranáři k úrazům a třicettisíckrát k nehodám.

Skoro v 19 tisících případech zachraňovali lidi s infarktem a devěttisíckrát resuscitovali pacienty se zástavou krevního oběhu.

Nejvíc napilno měly sanitky ve Středočeském kraji a v Praze, což je logické vzhledem k vysokému počtu obyvatel i husté dopravě.

V Moravskoslezském kraji zase ze všech regionů zaznamenali nejvíc výjezdů k cévním mozkovým příhodám a k pacientům se zástavou oběhu.